„Ange Guardian byl dobře připravený a už má nějaké kvalifikace za sebou, takže já si akorát od Jirky zjistil pár věcí. Řekl mi, ať se nikam neženu, něco k jednotlivým skokům a až na jeden problém to bylo všechno v pohodě,“ je rád Novák.
Na Malém Taxisu jste málem šel Ange Guardianovi přes hlavu...
I zkušený kůň někdy udělá chybu. Odrazil se brzy a dopadl do příkopu, já to ještě pořádně neviděl, takže k tomu nemůžu moc říct. Ten den jsem jel sedm závodů, to je takový fofr, že si nejde všechno pamatovat. Jsem rád, že jsme to ustáli.
Jaké to bylo, když jste šel do dostihu na poslední chvíli a ještě navíc na koni, kterého jste dosud neznal?
Nějaké nervy tam samozřejmě byly, ale už jezdím pár let, a navíc když máte kvalitního koně, tak se s tím člověk sám popasuje. Nemám s těmito věcmi problém, snažím se vždy získat co nejvíce informací od lidí kolem, na co si dát bacha a tak.
Sedm dostihů za den. To musí být hrozně náročné...
Je, hlavně v těch teplech. Třeba v Polsku je to dobré, tam se střídá rovina a překážky, ale tady jsou vyloženě překážky. Já měl tři dostihy, pauzu a další čtyři po sobě, tak to byl mazec. Záleží ale taky, na jakém jedete koni.
Došlo vám, že jste vlastně vyhrál dostih, který jste vůbec neměl jet?
Víte, ono je to i o štěstí, byl jsem ještě dvakrát druhý. Nakonec je stejně vždycky nejdůležitější, aby se nikomu nic nestalo a mohl jste bojovat dál. Jestli jste druhý, nebo třetí? Je to smůla, ale nic tím nekončí. Třeba Jiří Kousek to štěstí neměl.
Vy sám jste loni prodělal těžký úraz. Už je vše v pořádku?
Za celou kariéru bylo tohle asi nejtěžší zranění (Nováka v listopadu na koni trefila kláda z překážky a nadvakrát si zlomil ruku). Nějakou dobu to nebylo ono, ale za pár dostihů se do toho člověk dostane. V závodě to nijak nepociťuji, ale jinak mi palec nefunguje tak, jak bych si představoval. Nervy ještě nejsou stoprocentní a mám problémy třeba se zapínáním knoflíků. Doktor říkal, že to chce ještě nějaký čas.
