Cílovou metu Ironmanu Lanzarote, kterého zdolal už pošesté, proťal v čase 9:51:29 hodiny. Vynesl mu 21. místo v absolutním pořadí. Mezi profesionály skončil dvanáctý.
Sen o elitní desítce, s nímž šel na start, nevyšel. "Ale zklamaný nejsem," tvrdí 36letý triatlonista klubu SK OMT. "Jsem stále schopen závodit s těmi nejlepšími. Může to být ještě dobré."
Netrápil se ani tím, že si nevybojoval účast v havajském Ironmanu. Ve slavném klání, které už absolvoval osmkrát. "Havaj pro mě už není prioritou, proto ani neuvažuji o další kvalifikaci," pronesl Petr. "I kdyby mi nominace vyšla, s největší pravděpodobností bych ji nevzal."
Žádné takové dilema však nakonec řešit nemusel. Zpočátku však k němu měl slibně našlápnuto. Po plavecké části vylézal z moře jako osmý. Vpředu se držel i na kole.
"Závod mě bavil, byl jsem spokojený," řekl Petr. "Svůj nejlepší cyklistický čas v tomto závodě jsem si zlepšil o deset minut. Na maraton jsem vybíhal půl hodiny za prvním, což bylo nadějné."
Běh se mu však změnil v krušné martýrium. Už úvodní mezičasy leccos naznačovaly. A v polovině maratonu definitivně odpadl. "Už jsem neměl co nabídnout," povzdechl si Petr.
Do cíle se dotrápil. Ještě dlouho po doběhu cítil bolavou achillovku. "Totálně jsem si ji zlikvidoval, ale v závodě to nebyl handicap," podotkl Petr.
Ostrov Lanzarote vůbec nebyl letos místem zaslíbeným pardubickým triatlonistům. Petr Polanský po problémech s kolenem do cíle nedorazil, odstoupil v závěrečném běhu.
Marek Krutílek skončil v polovině páté stovky. Ve své věkové kategorii obsadil 85. místo. Ani jemu boj o Havaj nevyšel. "Kluci asi byli hodně zklamaní," odtušil Petr. "Rozhodně víc než já."
