Na blížícím se mistrovství světa v dlouhém bazénu v Kazani hodlá usilovat o finále na polohové čtyřstovce. Že jsou myšlenky na místo v nejlepší osmičce planety troufalý cíl?
Možná, ale ne pro slečnu, která ve světovém finále už jednou plavala - v roce 2011 skončila v Šanghaji sedmá. „Ráda bych to zopakovala,“ říká dvaadvacetiletá rodačka z Ostravy, jež má ve sbírce mimo jiné bronz z ME 2012 a při víkendovém mistrovství republiky získala sedm titulů.
Stalo se vám někdy, že byste při závodě pořadí stylů popletla?
Ještě jako žákyně jsem při polohové čtyřstovce namísto stovky znak plavala jen padesát metrů. Na obrátce jsem se zastavila a koukla na trenéra; ten na mě křičel, že mám ještě padesátku znak. Ale pak už se mi to nestalo.
Je při polohové štafetě pořadí stylů stejné?
Tam se začíná znakem. Je to proto, že znakař startuje z vody, od stěny bazénu, ostatní členové štafety skáčou z bloku.
Říká se, že při závodě nesmí plavci moc přemýšlet, neboť by je to zpomalilo. Je to pravda?
Je, musíte se soustředit na výkon.
Stalo se vám někdy, že by vás hlava přesto přibrzdila?
Stalo, třeba jsem se rozešla s klukem a štvalo mě to. Osobní život se umí vloudit i do závodu, někdy mozku neporučíte. Nebo jsem myslela na školu a výkon taky nebyl perfektní.
O atletech se někdy s nadsázkou říká, že komu nejde jedna disciplína perfektně, dá se na víceboje. Berou polohovkáře ostatní plavci podobně?
S tím jsem se ještě nesetkala, v plavání všichni berou polohové závody jako kteroukoli jinou disciplínu.
Může mít plavkyně, jejíž doménou je polohový závod, oblíbený a méně oblíbený styl?
Jde to ruku v ruce s tím, co vám jde líp a co hůř. Mně celkem jde motýlek a znak, trošku horší je to s kraulem, ale prsa... V těch ztrácím nejvíc. Nejsem rozená prsařka, nějak ten styl nemám v krvi, ale tvrdou prací se to doučuju.
Existuje třeba super kraulař, který by se díky tomu mohl prosadit i v polohovém závodě?
Kraul je poslední styl, to už se tolik neprojeví. Zato při polohovce hodně vydělávají dobří prsaři - ne při čtyřstovce, která je náročná a každá slabina je vidět, ale dvoustovku zvládají velmi slušně. Po prvních dvou stylech ztrácejí, nejde jim tolik znak, ale pak to stáhnou. Třeba s Ruskou Jefimovovou, která má prsařské světové rekordy, míváme v našich závodech problém, na šampionátech se dostane do semifinále.
A co maďarská sběratelka medailí Katinka Hosszú? Ta umí všechny styly...
Ano, je to klasická polohovkářka, v podstatě umí všechno. Plave hodně disciplín a já se na podobnou cestu trošičku dala taky - na víkendovém mistrovství republiky jsem jich plavala osm. Vyšlo to na sedm titulů, což se mi nikdy předtím nepovedlo, ale bylo to z tréninkových důvodů.
Při loňském ME v Berlíně se někomu nezamlouvala právě skutečnost, že Maďarka plavala hodně disciplín. Údajně z marketingových důvodů, aby byla co nejvíc vidět, ale prý tak zabírala místo mladým kolegyním z reprezentace. Bylo to tak?
Někdo to říct mohl, ale já k ní mám obrovský respekt. Vím totiž, co to je odplavat tolik závodů, a v jejím případě na tak vysoké úrovni. Možná plave všechno a je všude, ale její výkonnost je úžasná, musí mít obrovskou kondici. Rozhodně bych neřekla, že je chamtivá.
Předloni jste se přestěhovala do Prahy - kvůli studiu filozofie, ale také kvůli zkušenému trenérovi Jaroslavu Strnadovi, pod jehož vedením jste po jistém útlumu restartovala kariéru. Jak se vám to povedlo?
Potřebovala jsem změnu, trošku jiný přístup k mému trénování a ke mně celkově. Změna mi prospěla; časy na čtyřstovce ještě nejsou úplně jako dřív, ale zlepšila jsem se v řadě jiných disciplín. Začala jsem víc trénovat a o plavání přemýšlet, s panem Strnadem jsem spokojená.
Dříve jste říkala, že jste ostravská patriotka. Platí to pořád?
Samozřejmě, pořád plavu za ostravský klub, v Praze jsem jen ve středisku.
Jak jste si zvykala na hlavní město? Šlo všechno hladce?
Zprvu ne, občas jsem vystoupila z metra na špatné straně nebo pěnila z velkého počtu lidí. Ale už jsem si zvykla.
Před časem se měnily plavky, pogumované vystřídaly látkové. Které jsou lepší?
Určitě látkové, člověk se v nich cítí mnohem komfortněji a obléká je pár minut, zatímco do pogumovaných jsem se soukala i tři čtvrtě hodiny. To bylo fakt strašné. Pogumované plavky sice nadnášely, ale světové rekordy z té doby už vzaly za své, takže to asi tak velká výhoda nebyla.
Národní tým teď ladí formu v Podolí. Jak se trénuje v horku, které v uplynulých dnech Prahu sužovalo?
Voda naštěstí moc teplá není. Máme vyčleněné tři dráhy, ostatní využívá veřejnost - občas nám lidi nadávají, že zabíráme místo v bazénu, jenže někde trénovat musíme. Sluníčko je ale únavné, je třeba se schovávat do stínu a nenosit černou plaveckou čepici.
Takže je pravda, že černá přitahuje paprsky?
Měla jsem ji o víkendu při mistrovství republiky. Závod se dá zvládnout, ale pak jsem s ní stála pět minut na sluníčku a bylo to fakt hrozné. Od pondělka trénuju se stříbrnou.
