Válka s dopingem je bez zákonů marná

  • 17
Praha - Pouze zákon může zefektivnit boj s dopingem. Hrozba vězení je větším strašákem než podmíněné zastavení sportovní činnosti. Ve Francii a Itálii už zákon potírající držení nedovolených látek existuje, v dalších zemích včetně Česka zatím schází. V rámci komerčních zájmů sportovní svazy a federace naopak často samy přispívají ke krytí dopingových hříšníků.

Mezinárodní tenisová federace ITF a Mezinárodní fotbalová federace FIFA si vymohly právo udělovat nižší tresty na základě "výjimečných okolností", čehož mocně využívají.

Připomeňme nedávný případ ruské tenistky Světlany Kuzněcovové. Měla v prosinci pozitivní dopingový test na efedrin, ale protože analýzy vzorků prováděly dvě odlišné laboratoře, což pravidla vylučují, vyklouzla trestu...

Americké profesionální sporty včetně hokejové NHL dopingové kontroly ani neprovádějí. "Jinde nedůsledné snahy antidopingových výborů jen chabě regulují situaci," říká lékař Jan Hnízdil, který se dopingem dlouhodobě zabývá. Tahanice okolo dopingových případů často ústí do vleklých soudních řízení a devalvují snahy o ustrážení čistoty sportu.

Zavřeli i manželku

Zařizoval doping, ve sportu zůstal

Praha (mel) - Za totality se podílel na státem řízeném dopingu, objednával i nedovolené preparáty pro lyžařské reprezentanty. Teď je lékařem fotbalové reprezentace. Petr Krejčí, zkušený odborník na sportovní diagnostiku, bývalý špičkový běžec na 800 metrů.

"Beru to jako svůj omyl, který nemůžu napravit. Ale nikoho jsem ke specializované péči nepřemlouval. Chtěli tam všichni," prohlásil v reportáži, kterou Česká televize odvysílala v pořadu Reportéři.

Včera už nabídky novinářů na rozhovor odmítal. "Už neřeknu novináři ani jídelníček nároďáku, protože se to obrátí proti mně. Nechci hazardovat se svým jménem. Jsem deset let ve fotbale, nechci mluvit o třicet let starých věcech," řekl do telefonu.

Krejčí pochází z Chocně, vystudoval medicínu v Hradci Králové, je primářem ve střešovické nemocnici v Praze. Od konce 80. let působil u běžců na lyžích, byl s nimi i na olympiádě v Albertville. Od roku 1994 je lékařem fotbalové reprezentace. Proti jeho jmenování už před devíti lety bojoval bývalý předseda Antidopingového výboru Čestmír Nápravník. Tehdejšímu předsedovi vlády Václavu Klausovi zaslal dopis, v němž citoval výsledek svého šetření. "O zrůdnosti tajné komise kontrolující doping za komunistické vlády Petr Krejčí věděl a neprotestoval," napsal Nápravník.

Tehdy i včera se za Krejčího postavil Českomoravský fotbalový svaz. "V té době fungoval centrálně řízený systém, který mohl jednotlivec jen omezeně ovlivnit. Pro svaz je doktor Krejčí špičkovým odborníkem," uvedl generální sekretář Petr Fousek.

Mezi fotbalisty je Krejčí oblíbený, zastala se ho i atletická legenda Jarmila Kratochvílová: "Chodila jsem za ním i s Lídou Formanovou. Zbavil ji bolestí v achilovce i kotníku. Přitom mohl říct, že máme vlastní lékaře. Vždycky se snažil pomáhat."

Zato ve Francii a Itálii se snaží. Na právě probíhajícím cyklistickém závodě Giro d´Italia policie vtrhla k závodníkům do hotelu a prověřovala tzv. kyslíkové stany. Ty přispívají ke zvýšení počtu červených krvinek v těle.

Mezinárodní olympijský výbor označil jeho užívání za neetické. Zakázaný však není. V Česku ho nedávno používali i sportovní hvězdy Neumannová, Chalupa, nebo Řehula.

Před dvěma lety francouzská policie zadržela na hranicích manželku špičkového lotyšského cyklisty Rumšase a nechala ji ve vazbě za držení nepovolených látek, které u ní našla v autě.

A v Česku? Nic. Koulaři Mencovi byla doživotně zastavena činnost, přestože se soudil u mezinárodních arbitráží. Ale lékaři, nebo funkcionáři, kteří se podíleli na státem řízeném dopingu, působí ve sportu i ve školství dál.

Lyžař Petr Novák, potrestaný za doping, nedávno vyhrál soud s firmou Aminostar dodávající potravinové doplňky. Podobnou při vede pardubický hokejista Michael Vyhlídal.

Zcela nekontrolovantelná je situace v posilovnách a fitcentrech, kde si po pádu železné opony můžete koupit takřka cokoliv a nikdo to neví. Natož aby vás trestali, nebo při tom hlídali lékaři.

Trvale zdravotně postižení svalovci v dopingových statistikách pochopitelně chybějí.
A skutečný antidopingový zákon stále chybí. Byť slibů je plno.

Zahrozí jen pokutou?

Základní obrysy zákona v Česku ale už prý existují. Náměstek ministryně školství Karel Hrubý v pondělí ustavil zvláštní komisi, která má dotvořit normu do definitivní podoby. "Naším toužebným cílem je, abychom zákon nejpozději na podzim předložili do Poslanecké sněmovny," říká Ondřej Gabriel z ministerstva. V komisi budou pracovat odborníci z ministerstva, Českého svazu tělesné výchovy a Českého olympijského výboru.

"O přesných sankcích a trestech budeme teprve debatovat v komisi," tvrdí šéf oddělení sportu a tělovýchovy Jiří Rázl z ministerstva školství.

Může to být i značná pokuta. Ale vězení? "Porušení zákona by se mohl dopustit i sportovec, který by odmítl dopingovou kontrolu nebo by při ní podváděl," vysvětluje  ředitel Antidopingového výboru Jaroslav Nekola, který je hlavním autorem připravovaného zákona.
 
"Podporuji všechny smysluplné kroky, které povedou k vymýcení dopingu ve sportu," prohlásil včera znovu Roman Šebrle, desetibojařský šampion a Sportovec roku.

Lékař Jan Hnízdil tvrdí: Sportovci doping vyžadují

Praha - Proslavil se nekonformními názory na svět dopingu, napsal o něm knihu i mnoho odborných článků. Dnes je Jan Hnízdil rehabilitačním lékařem Psychosomatické kliniky v Praze, dříve působil v Antidopingovém výboru ČR, ale také v italské profesionální cyklistické stáji Navigare Uno. "Doping je nadále v Česku organizovaný," říká.

Zkuste být konkrétnější...
Státem řízený systém se v roce 1989 rozpadl. Nicméně mnozí lidé, kteří se tehdy na jeho organizaci podíleli a měli úzké spojení s StB, se na dopingu v Česku podílejí opět. Posun nastal pouze v technologiích a možnostech farmakologie.

A sportovci dál doping vyžadují?
Jistě. Tlak na výdělky je obrovský. Vědí, že pokud doping odmítnou, nedosáhnou patřičných výsledků a ztratí smlouvu.

Funkcionáři českých sportovních svazů o tom vědí?
Nejen to, někdy jsou i sami zainteresovaní. Celý dopingový systém musí být provázaný na činovníky svazu. Ti často kryjí sportovce, kteří se proviní. U nás i v USA. Tam atletická federace zatajovala pozitivní nálezy asi 120 lidí. Věděli, že kdyby je zveřejnili a potrestali, zlikvidují celou špičku a potažmo i sami sebe.

Mohl byste jmenovat české svazy a funkcionáře, kteří přistižené sportovce kryjí?
Mohl, ale neudělám to. Znám také lékaře, kteří tu doping poskytují. Ani jejich jména však bez důkazů neřeknu. Nechci se s nikým soudit.

Kdo všechno se na distribuci podílí?
Vždy jde o celé realizační týmy. O lékaře, biochemiky, funkcionáře. Tak to funguje všude ve světě s výjimkou Číny, Severní Koreje a Kuby, kde stále pokračuje státem řízený doping.

Za zakázané prostředky platí sám sportovec? Nebo jeho sponzoři? Či kluby a stáje?
Všichni. Viděl jsem to na příkladu italské cyklistické stáje Navigare Uno, u které jsem působil. Existoval tam černý fond na doping, kam šly peníze od sponzorů a v jehož prospěch se sportovci zříkali části svých prémií. Pokud to neudělali a nepodávali požadované výkony, řekli jim: Smlouva ti skončí a navíc zařídíme, aby se u všech ostatních stájí dozvěděli, jaké děláš problémy. Pak už se neuchytíš nikde.

Kdyby si špičkový český sportovec hradil dopingovou podporu ze svého, kolik ho to ročně bude stát?
Záleží na prostředcích. Standardní kúra EPO, která trvá 4–5 týdnů, stojí v částkách nad 100 tisíc. Krvinka, která je tímto způsobem vyprodukována, má životnost 120 dní.

Čtyři takové kúry ročně tedy přijdou na půl milionu.
Teoreticky ano. I když není problém, aby šikovný doktor vykázal EPO na jiného pacienta, u kterého je jeho potřeba zřetelná. Potom EPO zaplatí pojišťovna.

A sportovec ho má zadarmo?
To snad ne. Lékař ho má zadarmo. Od sportovce, kterému ho aplikuje, si to pochopitelně nechá zaplatit.

Věříte ještě, že je možné doping ve sportu zlikvidovat?
Ne, to je iluze. Stejně jako celý boj proti dopingu. Vrcholový sport je dnes lukrativním zbožím. Ale jde o to, vytvořit iluzi, že je čistý. Protože lidé chtějí být klamáni a chtějí tomu věřit.

TOMÁŠ MACEK, TOMÁŠ NOHEJL


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž