Ondřej Synek je velmi rychlý veslař, ale jaký je motorkář? Opatrný? Nebo spíš divočejší?
Rád se sveze rychle, ale musí to být bezpečné. Že by někdy hazardoval, to si nevybavuju.
Sportovec roku jinýma očimaSeriál deníku MF DNES vám představí elitní desítku z ankety Sportovec roku. Nikoliv však očima sportovců, ale pohledem jejich přátel a pomocníků. Skifaře Ondřeje Synka, který v anketě skončil sedmý, představuje jeden z jeho nejbližších kamarádů Jiří Rych. |
Proč jste propadli právě motorkám? Kdo koho k nim přivedl?
Já jsem měl motorku dřív, Jawu 350, ale prodal jsem ji, protože jsem neměl s kým jezdit. Ale když si Ondra koupil první mašinu, vrátil mě k tomu zpátky. Pak se přidal ještě kamarád Kuba Štencl a naplánovali jsme první výlet do Alp.
Jak tedy vypadá vaše vyjížďka?
Už jezdíme méně než zamlada. Vždycky platilo, že kdo se přidal, jel. Někdy jsme vyrazili s holkama, jindy sami. Na dobrou vyjížďku to chce zatáčky, žádnou nudnou rovinu, dobrý je nějaký cíl, třeba hrad. Délka trasy tak 200 až 300 kilometrů a ideálně slunečné počasí. I když v Alpách už jsme taky zmokli, to pak motorka hodně klouže.
GRATULACE. Jen co se Ondřej Synek vydýchal, vydal se za Mahém Drysdalem z Nového Zélandu.
SOUPEŘ A KAMARÁD. Skifař Ondřej Synek gratuluje k vítězství svému soupeři a kamarádovi.
MEDAILE. Ondřej Synek se stříbrnou medailí, tu zlatou musel přenechat Mahé Drysdaleovi.
Na kterou motorkářskou akci vzpomínáte nejraději?
Dnes už se tomu smějeme, ale tehdy to moc veselé nebylo. Jeli jsme v létě v Alpách už přes tři sta kilometrů, navíc bylo i v horách třicet stupňů, já už byl unavený, blbě jsem zařadil a položil jsem motorku. Ondra jel za mnou, a jak to viděl, zastavil a běžel mi na pomoc, ale zapomněl sklopit stojánek. Motorka mu lehla taky. Oba jsme se váleli, ale nikomu nic nebylo. Ulomený blinkr a zrcátko jsme přidělali lepenkou na klacek a jelo se dál.
Kdo z vás je nejšikovnější opravář, když se něco pokazí?
Rýpat se v tom umíme všichni, ale na takové ty drobné věci má asi nejšikovnější prsty Ondra. Ta jeho zlatnická profese je zkrátka znát.
Sportovec rokuPořadí jednotlivců 1. Barbora Špotáková |
Jak se zrodilo vaše přátelství?
Naše rodiny sousedily ve Staré Boleslavi, chodili jsme spolu už do školky. Měli jsme podobné koníčky, lepili jsme třeba plastové modely, jezdili jsme se koupat, později jsme spolu chodili i na veslování.
On byl zpočátku slabší veslař. Kde se vzal ten ohromný vzestup?
Když začínal, byl slaboučký, a navíc trochu líný. My jsme už cvičili s činkami, zatímco on dostal jen hrazdu bez závaží. Ale začal na sobě tvrdě pracovat. A kdo maká, tomu se to vrátí.
Jakou máte závodní bilanci?
Překvapivou. Nikdy mě totiž nepředjel. Když vyrostl a zesílil, tak už jsme se na závodech nepotkali. Teď už to raději pokoušet nebudu.
Najdete si čas ještě na jiné společné akce kromě motorek?
Občas zajdeme na pivo, ale času je čím dál míň. Zvlášť od té doby, co vedeme brandýský veslařský klub. Ondra je předseda, já mu dělám pokladníka, tam řešíme existenční záležitosti.
