„Skočila na mě nějaká viróza. Takže jsem se musela z nedělního programu odhlásit a v sobotu večer jsem jela domů,“ říká osmadvacetiletá rodačka z České Lípy.
Předtím jste ale vyhrála na 50 i 100 metrů prsa. Takže úplně zklamaná být nemůžete.
Já už při závodech v České republice nemůžu hrát na první nebo druhé místo. Jde mi o časy. A bohužel, s nimi jsem spokojená nebyla. Asi se na mě podepsala viróza. Doufám, že teď to vyležím, vyléčím se a za čtrnáct dní v Brně už budu podávat jiné výkony. Vzhledem k tomu, že za měsíc už je mistrovství světa, potřebuji být na úplně jiných časech, než jsem v Jihlavě byla.
O vaší viróze jste věděla už před příjezdem do Jihlavy, nebo vás přepadla na Vysočině?
Ve čtvrtek na tréninku už to bylo trochu znát. Ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Myslela jsem si, že je to třeba jen únava z tréninku. Ale když jsem v Jihlavě viděla své časy a sháněla jsem prášky na hlavu - teda samozřejmě na bolest (usmívá se) - a pak jsem přijela domů a měla zvýšenou teplotu, bylo mi jasné, že se něco děje. Hned od sobotního večera jsem tak nasadila medikamenty. Doufám, že to bude v pohodě, protože si teď nemůžu dovolit marodit.
Takže místo bazénu jste skončila v posteli?
Přesně tak. V sobotu jsem přijela, vybalila si věci a uložila jsem se do postele. Mám na sobě teplé věci, vařím si čaje a léčím se.
