Důkladně jste před startem propočítávala body, které by vás v neděli posunuly do Ria?
Musím se přiznat, že jsem si to už v sobotu pořádně spočítala. Věděla jsem, že mi nakonec na Rio stačí, když Štěpána v neděli nebude první.
Pak jste čekala na startu nedělního finále a těsně před vaší jízdou průběžně vedoucí Hilgertovou předstihla Veronika Vojtová. A vaše cesta do Ria byla najednou realitou.
Jenže v tu chvíli jsem nic takového nevěděla. Zjistila jsem to až ve třetině trati.
Zjistila? Během vlastní jízdy?
Zaslechla jsem, jak o tom mluví hlasatel. Řekla jsem si: Výborně, jede se mi sice docela blbě, ale už je to v pohodě, už je to jedno.
Během celé nominační série jste neskončila nikdy hůře než druhá. Což je obzvlášť vyrovnaná bilance.
Tak jsem to i měla v plánu, jezdit stabilní výsledky. A už v sobotu, když se mi podařilo vyhrát, ze mě veškerá nervozita spadla.
A teď si postup užíváte.
Jo, oslava bude, těším se.
Naopak muži - kajakáři musí bojovat o hry i v květnu na mistrovství Evropy. Vy už o Liptovského Mikuláše odjedete s čistou hlavou.
To jsem si přála, abych se už nemusela stresovat. Je mi líto, že Jířa (Prskavec) ještě nemůže slavit se mnou. Trénujeme spolu, i kvůli trenérovi (Jiří Prskavec starší) jsem si přála, abychom v Riu byli oba dva. Jenže teď má Jířa kvalifikaci nahnutou, což mě mrzí. Fandím samozřejmě taky ostatním klukům, ale Jířovi jsem přála Rio nejvíc.
S PARŤÁKEM. Se sparingpartnerem Jiřím Prskavcem v zimě při soustředění v Austrálii.
Mistrovství Evropy nyní pro vás bude jen jakousi mezistanicí na pouti do Ria? Speciálně se na něj asi soustředit nebudete, že?
Ne, na Evropu se ani moc necítím. Navíc se v Lipťáku poprvé pojede na pravém kanálu, to bude pro všechny změna, na něm se ještě nejelo. Nejsem si jistá, co na Evropě dokážu předvést. Ale to mě tolik netrápí, teď se připravuju hlavně na olympiádu.
A tam byste mohla předvést co?
Vím, co bych chtěla. A vím, že reálné možnosti i na první místo mám. Ale zůstaňme nohama na zemi, všechny tam budou chtít vyhrát.
Štěpánka Hilgertová také nevyhrála hned svoji první olympiádu.
Jo, to je pravda. Škoda, že jsem nebyla už před čtyřmi lety v Londýně, že bych si to tam omrkla. Ale co, pojedu do Ria jako na mistrovství světa a uvidíme, co z toho všeho bude.
ZLATÝ LONDÝN 2015. Tak si loni dojela pro titul mistryně světa. Jak dopadne letos v Riu?
Znovu jste začala studovat na vysoké škole. Neomezíte kvůli přípravě na olympiádu studium?
Ne, nemyslím, že mi škola ubližuje. Studuji ekonomii přes internet, všechno dělám sama, do školy zajdu na zkoušky. Aspoň se nebudu na soustředěních nudit. Když tam na pokoji sedíte sami, tak se aspoň můžete učit.
Přesto, co můžete kvůli přípravě na Rio nyní dělat jinak?
Přemýšlela jsem v zimě, jestli nezačnu víc řešit jídlo. A všichni se mě ptali: Ty fakt řešíš jídlo? Pak jsem si uvědomila, že by to bylo spíš jen horší. Nechci všechno dělat jen kvůli olympiádě. Navíc my jsme na trati dvě minuty, při tom jídelníček až takovou roli nehraje.
Podél trati jste měla v Troji početný fanklub. Kdo ho tvořil?
Hlavně rodina, přátelé, včetně spousty kamarádů od vody. Dokonce i někteří rozhodčí mají moje trika „Kudějka Fans“, jen na sebe si je při závodě vzít nemohli, to by vypadalo blbě. Ale pomohlo mi, že mám tolik fanoušků.
