Přišla o stříbro a myslela, že umírá

Berlín - Dvakrát měla plavkyně Yvetta Hlaváčová na mistrovství Evropy v Berlíně blízko k medaili, přesto si domů přiveze jen nové zkušenosti. Po čtyřech letech se vrátila od bazénu k dálkovému plavání, a protože se na Templinském jezeře ujistila, že na evropskou špičku stále má, zůstane u plavání ve volné přírodě i v dalších letech. V páté a šesté místo před svými dvěma starty v Postupimi příliš nevěřila. Přesto jí zejména po závodu na pětadvacet kilometrů nebylo moc do řeči.

"Byla jsem hrozně unavená a smutná z toho, že jsem propásla medaili. Nechtěla jsem s nikým mluvit," omlouvala čtvrteční mlčenlivost Hlaváčová, o jejímž úniku v maratonském závodu pět kilometrů před cílem se vedly mnohé diskuse.

Agentura Reuters po závodu napsala, že Češka vybočila z trati a přišla tak o jistou medaili. "Myslela jsem si, že to nebyla pravda. Jenže jsem si pak o tom povídala s mnoha lidmi, kteří mi to potvrdili," připustila Hlaváčová, nakonec pátá.

Sedmadvacetiletá medailistka v závodu na 25 kilometrů z mistrovství Evropy ve Vídni v roce 1995 ve čtvrtek nekoukala z vody, dbala pouze na pokyny z doprovodné lodi, na níž ji vedl reprezentační trenér Zdeněk Tobiáš. "Já musím nejlépe vědět, jak je těžké udržet směr a dobře navigovat," narazila na svou dvojnásobnou diskvalifikaci z podobného důvodu na loňském mistrovství světa ve Fukuoce.

"Je možné, že jsme opravdu trochu sjeli z přímého směru. Prý jsem podle některých přišla až o 30 sekund. Když si uvědomím, že jsem prohrála stříbro o deset..."

Možnou chybu trenérovi ale vůbec nezazlívá. "Naopak, na trati mi hrozně pomohl. Hecoval mě, když jsem měla ve třetím a čtvrtém kole krizi, tak mi moc pomáhal," zastala se Tobiáše stříbrná medailistka z evropského šampionátu v závodu na pět kilometrů z roku 1991 v Terracině.

"Když jsem vsadila v závěru závodu na jednu kartu, jak to dělám vždycky, věřila jsem, že to doplavu a o stříbro nepřijdu. Ale možná proto, že jsem plavala o něco dál, než jsem měla, tak mi prostě došly síly a kousek před cílem jsem vytuhla. Myslela jsem, že umírám," otřásla se ještě teď hrůzou.

Při pohledu do startovních listin obou závodů, na deset i 25 kilometrů, Hlaváčová ve velký úspěch moc nevěřila. "Když jsem viděla tu sestavu Italek, Rusek a Němek, tak jsem myslela, že nemám nárok na první desítku. Ale povedlo se mi to, i když to nebylo ideální," uvedla. Proto si myslí, že na medaili při dalších šampionátech má. 

"Dálkové plavání se za ty čtyři roky strašně změnilo, ale já jsem tady získala další velké zkušenosti. Zůstanu u toho, protože mi chybí už opravdu jen kousek," dodala plavkyně, jež své vystoupení v Berlíně zakončila šestým místem v závodu na deset kilometrů.