Společnost mu dělala na stejné trati studentská štafeta, posledním členem byl světový šampion v bikovém fourcrossu Michal Prokop. „Střídali se po dvaceti kilometrech, pozorovali mě, kecali jsme...“
Nad dodržením podmínek bděl komisař agentury Dobrý den. V české knize rekordů má Škorpil už čtyři zápisy, chtěl však do té světové.
„Věřil jsem, že to vyjde. Musíte si vybrat něco originálního, nápad je součástí výkonu,“ říká padesátiletý vytrvalec. Původně plánoval objemy 3x100 kilometrů, ale přibrzdily ho křeče. Nejdéle běžel - víc než 9 hodin, v sedle rotopedu strávil jen necelých 5 hodin. Nespal ani minutu.
Je to výjimečný výkon, nebo „jen“ atrakce? Podobnou disciplínu přece nikdo nedělal. A asi ani dělat nebude... „Šebrle se s pojídači knedlíků také neměří,“ usměje se šlachovitý muž. „A v knize jsou oba.“
Škorpil už překonal řadu met. Za 16 dní oběhl 1368 kilometrů po obvodu republiky. Získal bronzovou medaili v mistrovství světa v běhu deseti maratonů za sebou.
„Ale nejtěžší byl Spartathlon před dvěma lety,“ vzpomene na vyčerpávající běh na 246 kilometrů pod vražedným řeckým sluncem.
Kromě iontových nápojů a obyčejné hovězí polévky je jeho specialitou kombinace kávy s pivem. „Na první čtyřiadvacetihodinovce v Plzni jsem se při krizi napil piva. Ohromně mi to pomohlo a srovnalo žaludek. Pak jsem si dal kafe a běžel dál. Funguje to úžasně.“
Běhává denně hodinu až dvě. „Se zaměstnáním technika bezpečnosti práce to zvládám.“ K tomu dělá trenéra, vedl běžecký časopis a chystá knížku a CD o maratonu.
Nemoci i zranění se mu vyhýbají. „Mám jen slabou poruchu levé komory srdeční. A občas problémy s okosticemi, omlácenými z tvrdých povrchů.“
Zápis do rekordní knihy mu snad pomůže sehnat sponzory. „Po poutích za výdělkem ale jezdit nebudu,“ mávne rukou. Má smělejší plán - přeběhnout celou Evropu. Za 3 měsíce 7000 kilometrů.
Rozpočet? Tři čtvrtě milionu korun.
 Vytrvalec Miloš Škorpil se těší, až ho zapíší do příští Guinnessovy knihy rekordů. |
