Nestárnoucí Petr Korbel hají barvy Havlíčkova Brodu.

Nestárnoucí Petr Korbel hají barvy Havlíčkova Brodu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Hráč, šéf, ambasador. Nestárnoucí Korbel sahá po mistrovském hattricku

  • 1
V minulém týdnu se svými spoluhráči z týmu STEN marketing HB Ostrov slavil - postoupili do třetího finále extraligy ve stolním tenise v řadě. Dvě předešlá finále ovládli. A Petr Korbel netají: hattrick je pro Havlíčkobrodské mimořádnou motivací. „Tři tituly v řadě mají svou váhu, za takovým úspěchem je spousta úsilí a dřiny,“ říká 44letý stolní tenista.

Opravdu je hattrick taková výzva?
Z pohledu sportovních statistik je to vždycky něco výjimečného. Ať už dá ve fotbale nebo v hokeji hráč tři góly, nebo jsou to tři tituly za sebou. Pro nás by to mělo speciální význam. V Havlíčkově Brodě vznikl klub teprve před pár lety, hned v první sezoně jsme skončili třetí a potom přišel první triumf. Ten je vždycky specifický, ale vzápětí se dostanete do situace, že ho chcete obhájit. Další výzvou je samozřejmě pokus o hattrick. Je to nová meta, kterou chceme dobýt.

Na kontě máte řadu úspěchů včetně čtvrtého místa z olympijských her v Atlantě 1996. Kam vůbec řadíte tituly z české extraligy?
Titul je něco výjimečného. Ale je těžké porovnávat jednotlivá období a místa, kde jsem hrál, a nechci se do toho příliš pouštět. Faktem je, že třeba bundesliga v období, kdy jsem v ní hrával, byla na mnohem vyšší úrovni a víc konkurenceschopná Asiatům než je teď. A třeba po Atlantě 1996 v ní hráli první čtyři hráči z olympiády. U české ligy bych si přál vyšší úroveň.

Pamatujete si vůbec na svůj první domácí mistrovský titul?
Ten jsem získal ještě v období federace s klubem ŠKST Bratislava, kde jsem hrál s Tomášem Jančim nebo Milanem Grmanem. Po revoluci se o nás, talentované hráče, začali hodně zajímat manažeři, protože jsme se jim jevili jako levná pracovní síla pro zahraniční trh. Druhý domácí titul jsem vyhrál se Startem Horní Suchá, a po něm přišly úspěchy s havlíčkobrodským klubem.

Je vám čtyřiačtyřicet. Máte recept na dlouhověkost?
V první řadě musí sloužit zdraví, a aby vydrželo, člověk se tomu musí trochu věnovat. Tohle by si měli uvědomovat i mladí hráči. Pokud se chtějí někam dostat, měli by nejenom trénovat, ale také myslet na regeneraci, aktivní nebo pasivní. Dlouhověkost ve sportu ovlivňuje i medicína. Ta je dnes na mnohem vyšší úrovni než kdysi a sportovcům hodně pomáhá nejenom v léčbě, ale hlavně ve způsobech, jak předcházet zraněním.

V poslední době je populární důraz na správnou výživu, spousta sportovců zkouší třeba bezlepkovou dietu. Máte v tomto pohledu také nějaké speciality?
Nemám. Během kariéry jsem absolvoval několik přednášek o výživě, samozřejmostí jsou pro mě výživové doplňky nebo iontové nápoje, ale že bych se cíleně honil za něčím, to ne. Vyznávám cestu, že tělo by mělo jíst všechno.

V probíhající sezoně vás v Havlíčkově Brodě čeká už „jen“ finále. Je pravda, že se podílíte na založení nového klubu v Ostravě?
O tom bych se rád bavil až po skončení sezony. To pak jedna kapitola skončí a začne druhá. Momentálně je pro mě prioritou, aby to zakončení bylo co nejlepší, a abychom tak poděkovali lidem, kteří v Havlíčkově Brodě odvedli dobrou práci. Systém zdejší práce se nám osvědčil a s trenérem Tomášem Demkem jsme přesvědčeni, že bude fungovat i v Ostravě, která je mekkou stolního tenisu. Dlouho jsem hrál v zahraničí, mám zkušenosti a rád bych je odevzdal dál - zejména dětem se musí někdo věnovat.

Naznačujete tím konec kariéry? Nebo snad máte v plánu za nový klub i hrát?
Nějaké zápasy ještě odehraju. Poptávka pořád je.

Plakát náborové akce Všichni za stůl

Také zastáváte pozice v důležitých organizacích stolního tenisu - v rámci ETTU jste v exekutivě reprezentantem evropských hráčů a v Česku jste se letos stal šéfem Asociace profesionálních klubů. Jak vám tyto pozice vyhovují?
V obou organizacích mám pouze poradní hlas, ale s prezidentem ETTU Ronaldem Kramerem hodně diskutujeme - chce pozvednout stolní tenis a naslouchá i hlasu hráčů. Podobné je to v rámci APK, jako předseda můžu dát klubům podnět, navést je, jak co organizovat a podobně, ale rozhodnutí je na nich. Ačkoli máme v názvu slovo profesionální, v současných podmínkách všechny kluby profesionálně nepracují. Rád bych změnil zejména prostředí, v němž se hraje, aby diváci odcházeli z pingpongu s pozitivními pocity a napříště se vrátili s dalšími kamarády. Nebude to jednoduché, ale určitě bychom na tom měli zapracovat.

Zároveň jste se stal ambasadorem či patronem projektu České asociace stolního tenisu „Jeden za všechny, všichni za stůl“, který je v letošní sezoně zaměřen na nábor dětí ze základních škol. Proč jste do toho šel?
Protože vidím potenciál, projekt má oslovit děti a přitáhnout je ke stolnímu tenisu. Chceme jim ukázat, o čem náš sport je a proč stojí za to hrát, představit ho atraktivní formou. Zúčastním se i několika show na základních školách na různých místech republiky. Věřím, že budeme úspěšní a přitáhneme do heren další děti, pro náš sport i pro ně je to důležité.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž