Ve finále světového šampionátu měl Synek před třemi týdny v bulharském Plovdivu smůlu.
Krátce po startu ho vítr zanesl k bójkám a on se o jednu zbrzdil. „Chytil jsem kraba,“ komentoval to vodáckým slangem. Poté předvedl skvělou stíhací jízdu, na Nora Kjetila Borcha ale neměl.
Na krk pak českému reprezentantovi pověsili stříbro, jeho patnáctou medaili z vrcholné akce.
„Úspěch je to sice skvělý, ale sázka je sázka," zaznělo od zástupců Škoda Auto. Synek neprotestoval a naopak se na splnění svého trestu těšil. „Rád si vyzkouším práci v servisu, třeba se něco přiučím,“ culil se.
Přiučil. A většinou s úsměvem na tváři. Během své „ministáže“ vtipkoval, smál se, ale také se šklebil.
„Fuj,“ vyjekl Synek, když z jeho vozu začal vytékat olej. Jindy si zase postěžoval: „Když to odmontuju, tak mi přece z přihrádky vypadnou všechna cédéčka.“
Občas mu znesnadňovaly práci velké dlaně a dlouhé prsty. Sem tam mu něco upadlo, párkrát potřeboval odbornou asistenci, zápasil třeba s krytem, který nasazoval pod přední nápravu.
Pozitivní dojmy u něj i tak převládaly, třeba když měl v ruce utahovák a sundával kola, působil nadšeně jako malý kluk. „Bylo to super. A kdo ví, třeba tu jednou nastoupím," ohlížel se za novou zkušeností.
Vždyť ten rudl má vyfouknutá kola
Kolem deváté ráno vjel do veleslavínského servisu vůz s polepy českého olympijského týmu a jmenovkou Ondřej Synek.
Z Kodiaqu se vysoukala mohutná postava pětatřicetiletého veslaře a o chvíli později už Synek poslouchal instrukce od profesionála.
„Uděláme servisní prohlídku po 60 tisíc najetých kilometrech,“ slyšel. Na svém voze měl pod vedením zkušeného automechanika provést diagnostiku, vyměnit olej, přezout na zimní pneumatiky nebo vložit nový pylový filtr.
Synek byl dobře naladěný, do servisu se těšil. S tchánem opravuje veterány, v autech se vrtá rád. Byť prý na sobě místo montérek mívá staré kraťasy.
Své počínání se snažil vtipně glosovat. „Světla svítí, stěrače stírají,“ citoval z legendárního snímku Vrchní, prchni. Když prováděl diagnostiku, pochvaloval si: „Takhle se mi to líbí, pracuje za mě počítač.“ Pak zase vtipkoval: „Už se těším na svačinu.“
Občas vystřídaly úsměv na jeho tváři jiné grimasy. „Vždyť to má vyfouknutá kola,“ podivoval se nad rudlem, na němž odvážel letní pneumatiky do skladu.
Párkrát se otočil směrem k novinářům. Když čekal, až vytečou poslední kapky oleje z motoru, obrátil se na ně a prohodil: „Tady je ticho jako při výměně oleje.“
Práci v servisu Synek rozhodně nebral jako trest, dobře se bavil. Nakonec se navíc dočkal odměny, o kterou si při sázce řekl za titul světového šampiona. Přece se dočkal poukazu na svezení v závodním speciálu Fabia R5.
„Byl jsi stříbrný jen o kousek. Myslíme, že si to zasloužíš,“ řekli mu. „Já si to také myslím,“ pobavil.
