„Na jaře jsem neměl chuť ani motivaci takhle sám makat,“ přiznal na břehu londýnské olympijské dráhy v Etonu po čtvrtečním triumfu v semifinále světového šampionátu.
Opět tu probleskla zářivá forma jeho loňské premiérové sezony na skifu, do níž třiadvacetiletý český zlatník s poněkud šíleným melírem ve vlasech odstartoval šokujícím vítězstvím právě v Etonu. Jízda pokračovala sesazením Václava Chalupy z domácího trůnu v Mnichově a vyvrcholila oslavami triumfu ve Světovém poháru v Luzernu.
Jenže letos to najednou nešlo. Na regatě v Mnichově se Synek ještě prodral do finále, ale zůstal bez medaile. A pak přišel propadák v Poznani. Jen finále C o 13. místo! Kvůli tomu že by se měl dřít?
„A do toho Ondra viděl, že kluci, které doma poráží o parník, si na párové čtyřce jezdí pro medaile a ještě se to zdá tak snadné,“ naznačuje skifařovy úvahy jeho trenér Milan Doleček.
Jak probrat mladíka z letargie a marných úvah o přestupu do jiné lodi v rozjeté sezoně? Trenér se pustil do vysoké hry. Snad aby poškádlil veslařovu ješitnost, Doleček veřejně vyhlásil, že Synek musí dokázat, zda má vlastně na to jezdit skifa. „Nechtěl jsem to pustit jen tak, přece jen za tím bylo už hodně dřiny,“ přiznává Synek.
Získal zase motivaci
A tak v červenci v Luzernu, během finálového víkendu světového šampionátu fotbalistů, na skifu zabojoval a prokousal se k bronzu. Ten má být katapultem k vysněné nejvyšší metě. „Z ničeho se teď škrábu nahoru, motivaci mám tu nejvyšší,“ tvrdí Synek před startem finále mistrovství světa.
Ale stejně se dál zaobírá myšlenkami na přestup do větší lodi. Dokonce ani před trenérem nezapírá: „Skif je šíleně náročný na hlavu, pořád jste jen s trenérem na břehu nebo sám na lodi,“ cítí už po dvou letech na skifu, třebaže předchůdce Chalupa vydržel být samotářem plných 16 sezon...
„Nevím, co bude se mnou a skifem po sezoně. Jisté je jen to, že tuhle sezonu už na něm dokončím,“ vtipkoval Synek včera večer před finále. Bude to zlatá tečka?
