Semifinále této nejmladší rychlobruslařské disciplíny v Koreji dokonce vyhrála. Ve finále pak sice bodovala, ale v závěru nezachytila nástup nejrychlejších žen.
Přesto tehdejším 8. místem orazítkovala v Pchjongčchangu zdařilý olympijský debut, při němž se kvalifikovala do čtyř disciplín, a obsadila také 11. místo na trati 1 500 metrů a 15. místo na 3000 metrů. V hromadném závodě až za ní skončila slavná jména Claudia Pechsteinová nebo Ivanie Blondinová.
V následujících sezonách se pak forma Zdráhalové občas pohybovala po horské dráze. Spokojená období střídala měsíce, během nichž se hledala.
NA ČELE SKUPINKY. Nikola Zdráhalová v olympijském semifinále v Koreji, které později vyhrála.
„Určitě to bylo náročné na hlavu, když jsem byla nahoře a potom se dostala zase někam dolů,“ říká 25letá rychlobruslařka. „Ale i Petr (trenér Novák) mě uklidňoval, že někdy to jde a jindy zase ne. Snažila jsem, abych se z ničeho nepoložila.“
V sezoně 2019-2020 skončila jedenáctá v celkovém pořadí Světového poháru na 1 500 metrů, v té zatím poslední byla v únoru čtrnáctá na mistrovství světa na distancích 1 500 i 3 000 metrů.
A už jsou tu opět kvalifikační závody na olympiádu.
S nimi přichází i návrat k disciplíně, ve které byla v Pchjongčchangu nejúspěšnější. „Jsme domluvení, že masáky začnu zase jezdit. Uvidíme, jak mi půjdou,“ povídá.
Ještě v únoru 2019 nastoupila v hromadném závodě na mistrovství světa a dojela šestnáctá, ale pak už v nich nestartovala ani ve Světovém poháru.
Přiznává, že to není disciplína, které by vyhovovala jejímu naturelu.
Udrž se Italů! Kouč Novák vymýšlel, jak Sáblíkovou zocelit před olympiádou |
„Jak jsem teď v hromaďácích delší dobu nezávodila, bude to pro mě v balíku zase docela šok,“ rozhovoří se o často drsné hře loktů a riskantních manévrů.
„Kolikrát mi přijde, že by si ty holky nejradši vyškrábaly oči, jak jedou dravě. Přece jen, já mám radši svůj klid, v tom jsem pořád stejná.“
V balíku se kdysi učila jezdit i v silničních závodech cyklistů, v nichž letos v Českém poháru zdárně sekundovala Martině Sáblíkové a sama atakovala stupně vítězů.
„Ani na kole se mi uprostřed pelotonu úplně nelíbí, před zimní olympiádou mi to tam připadalo docela nebezpečné. Ale celkově mám cyklistické závody ráda. Klíčové je, abych měla na ně i na masáky v rychlobruslení správně nastavenou hlavu.“
V programu mistrovství světa se hromadný závod objevil poprvé v roce 2015, v programu olympiád právě v Pchjongčchangu 2018.
„Ta disciplína se stále vyvíjí a je nevypočitatelná,“ říká kouč Petr Novák. „Nikdy neodhadnete, jaký bude průběh závodu. Jednou za to někdo vezme a úspěšně ujíždí ostatním už od druhého kola. Jindy se většinu závodu taktizuje a vytrvalostní typy, jakým je Martina, pak nemají v koncovce šanci, protože si to sprinterky (v posledním nejvíce bodovaném spurtu) rozdají o medaile mezi sebou.“
I když se hromadný závod jede na 16 kol, tedy na vytrvalecké distanci 6 400 metrů, nemusí svědčit ani excelentním vytrvalcům, jak ukázala nejnověji nizozemská kvalifikace do národního týmu.
Sáblíková získala potřetí Cenu Gutha-Jarkovského za výkon roku |
„Bergsma při ní v závodech na 5000 a 10 000 metrů ujel všem ostatním o velký kus, ale v masáku potom skončil až osmnáctý,“ popisuje Novák.
V zájmu vyjetí olympijské kvóty pro Česko chce Novák obsadit hromadný závod hned příští týden při prvním pohárovém kole v polském Tomaszowě. S velkou pravděpodobností do něj nominuje Zdráhalovou, přičemž však nevylučuje, že na některém ze Světových pohárů si tuto disciplínu znovu zkusí i Sáblíková.
Pokud pomineme kontaktní závod, Zdráhalová si v sezoně nejvíce věří na trati 1 500 metrů. V minulé sezoně na ní dosáhla nejlepšího času 1:56,87 při mistrovství Evropy v Heerenveenu. V úvodu olympijské zimy teď při přípravných závodech v Inzellu potěšila slibným výkonem 1:57,65.
„Věřím, že bude jezdit dobře i kilák a trojku,“ říká Novák.
PŘED BOJEM O OLYMPIÁDU. Nikola Zdráhalová (vpravo) a Martina Sáblíková na tiskové konferenci před novou sezonou.
V létě se Zdráhalová a Sáblíková připravovaly také s italskou reprezentací. „I proto jsme trénovaly ještě víc, než jsme zvyklé, protože Italové si podle mě nakládají ještě větší dávky,“ soudí Zdráhalová.
Náročnou zkouškou její psychické odolnosti bude už listopadová a prosincová kvalifikace na olympijské hry v rámci čtyř kol Světového poháru.
„Je to něco úplně jiného, než když víte, že se v sezoně připravujete v uvozovkách jen na mistrovství světa,“ vykládá. „Olympiáda je nejvíc, co může sportovec zažít. Doufám, že se mi nestane totéž co v zimě před Pchjongčchangem, kdy se mi při olympijské kvalifikaci v Kanadě rozbila brusle a v Salt Lake City jsem pak musela jet na náhradních bruslích. Ale i s tím jsem se tehdy vypořádala a olympiádu jsem si vyjela.“
