Při debutu pod pěti kruhy skončila v Turíně 2006 coby osmnáctiletý benjamínek čtvrtá. Pak už pokaždé vozila domů medaile. Dvě zlaté a bronz z Vancouveru 2010. Zlato a stříbro ze Soči 2014. A naposledy stříbro z Pchjongčchangu 2018, navzdory sezoně rozbombardované zdravotními problémy.
A nyní? V 34 letech?
Ne, zatím nemluví o medailích.
Mluví o kroku, který jim musí předcházet.
„Teď mám v hlavě olympijskou kvalifikaci,“ povídá. „Na olympiádu se tentokrát na pětku kvalifikuje jen dvanáct žen a na trojku dvacet. Pro rozhodující kvalifikační závody musíte být v pořádku.“
Po pohárové předehře v polském Tomaszowě ji čeká závod na 5000 metrů v norském Stavangeru, který bude pro rozdělování olympijských letenek klíčový. Stejně jako prosincová klání na superrychlých vysokohorských oválech v Salt Lake City a Calgary.
Na hry se závodnice opět kvalifikují na základě pohárového žebříčku i zajetých časů.
Kondiční trenér Sáblíkové: Martina je přírodní úkaz, musím ji krotit |
„Je to olympijská zima, takže i obrovská zodpovědnost. Naskočit do závodního tempa po loňské zvláštní sezoně (pět týdnů v uzavřené bublině na jediném místě v Heerenveenu) nebude jednoduché,“ říká Sáblíková.
Sezona rychlobruslařek12.-14. 11. - Světový pohár Tomaszów |
Na jaře se jí dařilo v závodech Českého poháru v silniční cyklistice.
V další fázi přípravy pak nabírala fyzičku i s italskou mužskou reprezentací. To byla novinka, kterou pro ni i pro Nikolu Zdráhalovou jejich kouč Petr Novák domluvil.
„Byla to pro děvčata zase jiná motivace,“ říká Novák. „S Mauriziem Marchettem, šéfem italské reprezentace, se znám dlouhá léta. Jsme podobné typy trenérů, kteří vyžadují nejen kvantitu, ale zároveň i kvalitu. Takže třeba teď v Inzellu Martina a Niki tři týdny trénovaly i s Franceskou Lollobrigidovou (dvojnásobná vítězka závodů SP a mistryně Evropy v hromadném startu). A zároveň Martina kolikrát jela i 30 kol v háku za italskými muži v hodně kvalitním tempu, takřka na světový rekord.“
Jen přípravných závodů před prvním pohárovým startem absolvovala méně, než si představovala.
„Zvládla jsem pouze jedny,“ vypráví. „Ty druhé jsem v Inzellu nemohla absolvovat ze zdravotních důvodů. Jsem ženská, potkaly mě určité problémy, se kterými nešlo nastoupit na start. Ale to bylo naštěstí to jediné, co mě letos v přípravě omezovalo.“
Výkon na trati 3000 metrů, který 16. října na mezinárodních závodech v Inzellu předvedla, ji nicméně uklidnil, protože čas byl na úvod sezony výborný - 4:02,67.
Po bolavé sezoně 2017-2018 se Sáblíková dokázala vrátit na světový trůn a v roce 2019 ohromila třemi tituly mistryně světa na dlouhých tratích a ve čtyřboji i světovými rekordy na 3000 a 5000 metrů.
V roce 2020 přidala světové zlato a stříbro a loni stříbrnou medaili na 3000 metrů.
Stále patří mezi největší favoritky dlouhých tratí.
„Děvčata před zimou kvalitně pracovala, nepřibrala žádná kila a předváděla docela dobré výkony i na kole,“ říká Novák o ní i o Zdráhalové. „Věřím, že obě se na olympiádu probojují a budou tam minimálně obhajovat výsledky z Pchjongčchangu, odkud Martina přivezla jednu stříbrnou medaili a Niki byla osmá v hromadném startu.“
 |
Právě k závodům s hromadným startem, které v předchozích dvou letech Novákova skupina spíše vypouštěla, se chce letos se svým týmem vrátit. Zatímco Sáblíková se bude zaměřovat na 3000 a 5000 metrů s občasnými pohárovými „výlety“ na kratší distance, univerzálka Zdráhalová by se znovu mohla pokusit o úspěch také v kontaktním hromadném závodě.
V přípravě absolvovala na rozdíl od Sáblíkové v Inzellu sedm přípravných startů, na trati 1000 metrů předvedla čas 1:17,65 a na patnáctistovce 1:57,65.
Hořká tečka za sezonou. Přesto Sáblíková už spřádá plány na olympijskou medaili |
„Letní příprava byla kapánek jiná, než jsme bývaly zvyklé, šlo o jakýsi průnik našeho stylu tréninku s tím italským. Tak doufám, že nám všechno sedne,“ říká mladší z českého dua.
Před hrami v Pchjongčchangu se kvalifikovala do olympijských soutěží hned ve čtyřech disciplínách. Zatím to vypadá, že na užší specializaci minimálně v této sezoně nedojde.
