Platí to i po úterním kole Premier League, kdy na Evertonu nejenže nepřišlo vítězství, ale rovnou porážka 0:1. Gól dal záložník Gibson, který tím v honbě za titulem pomohl svému bývalému klubu - Manchesteru United. "Gibson je součástí našeho plánu," žertoval Alex Ferguson, kouč United, kteří se na vedoucí City bodově dotáhli.
Pro zbývající kola má Mancini útěchu v tom, že už má v této sezoně Liverpool za sebou, avšak odvezl odtud jediný bod ze šesti možných. I proto hrozí, že kvůli Manciniho "nikdy" bude platit další "nikdy" - a to, že City od roku 1968 nikdy nezískali titul.
Ti, co znají "nikdy"Ivan Lendl: Nepodařilo se mu dobýt Wimbledon, byť byl dvakrát ve finále a pětkrát v semifinále. Paula Radcliffová: Čtyři z pěti nejrychlejších maratonských časů žen patří britské běžkyni. Nemá však olympijské zlato, o něž se pokoušela v letech 2004 a 2008. Gilles Villeneuve: Takřka každý čekal, že se Kanaďan stane mistrem světa F1. Všechny šokovala jeho tragická nehoda na dráze v Belgii. Johan Cruyff: V jedné z anket byl zvolen druhým fotbalistou století za Pelém. Pelé byl však 3× mistrem světa, Nizozemec ani jednou. |
Mancini patrně ještě dostane šanci liverpoolské prokletí zlomit, to se navíc počítá jen na pár zápasů. Jsou však tací, kteří takovou příležitost nedostanou. K nejslavnějším z nich patří rodák z Ostravy: nikdy neříkejte nikdy, pokud se nejmenujete Ivan Lendl.
V 80. letech vládl Lendl světovému tenisu, vyhrál osm grandslamů, mezi nimi však chybí ten nejcennější, tedy Wimbledon. "Bylo velmi těžké se s tím smířit," prohlásil na konci kariéry muž, jehož receptem na úspěch bylo 95 procent dřiny a 5 procent štěstí. Zatímco pětadevadesátiprocentní předpoklad Lendl beze zbytku naplnil, pět procent štěstí mu ve Wimbledonu pokaždé chybělo.
Co z toho, že ze 106 zápasů na trávě 81 vyhrál, což v mnoha případech převyšuje úspěšnost wimbledonských šampionů. Co z toho, že se dvakrát dostal do finále a pětkrát do semifinále. Co z toho, když při svém posledním, čtrnáctém a znovu marném pokusu o tenisový grál uslyšel leitmotiv z Poeova Havrana: Never more.
Tragédie? Kdepak, tragédie vypadá jinak: Gillesi Villeneuvovi byl pro ďábelskou rychlost předpovídán titul mistra světa F1, jenže když to při Velké ceně Belgie 1982 s rychlostí přehnal, zabil se. Přesto jméno Villeneuve v seznamu šampionů F1 nechybí, 15 let po smrti Gillese slavil jeho syn Jacques.
"Nikdy" se občas poměrně nečekaně rozplyne a pocity z toho mohou být různé. Ty radostné zažil kupříkladu Ray Burque, když se ve své poslední sezoně v hokejové NHL dočkal Stanley Cupu: pokoušel se o něj od roku 1979, vyšlo mu to po 22 letech, když mu bylo přes čtyřicet.
A pochmurné pocity? "Nikdy jsem nedostal gól ze standardky," tvrdil trenér českých fotbalistů Karel Brückner do semifinále Eura 2004, kde rozhodl řecký roh o vyřazení mužstva, jež mělo zjevně sílu na zlato...
