Na přípravě všech informačních středisek, jež na území šumavského parku fungují, se dosud podílel Vladimír Vlk, který je odborným pracovníkem útvaru pro veřejnost Správy Národního parku Šumava. "Začátkem devadesátých let jsme při hledání budoucí podoby informačních středisek nejprve vsadili na pomoc zvenčí, ale až po více než dvouročním tápání se nám nakonec podařilo vytvořit vlastní koncepci. Postupně jsme věděli, kam bude vhodné informační střediska umístit a jaké zaměření by měla mít," říká pětačtyřicetiletý muž.
Čím jste se při sestavování této koncepce řídili?
Problematika národního parku, jehož území se rozkládá od Lipna až po Železnou Rudu, je velmi široká, takže není možné, aby ji postihlo pouze jediné infostředisko. Každé takové zařízení má proto svou hlavní myšlenku, ojedinělou expozici, která popisuje a analyzuje některé ze zajímavých přírodních a historických témat. Nechceme však, aby se z infostředisek stala jen muzejní expozice. Proto využíváme spoustu interaktivních prvků a pracujeme i s moderními technologiemi. Například všechna infostřediska jsou vybavena počítači s dotykovými obrazovkami, které návštěvníkům umožní, aby si sámi podle svého uvážení vybírali potřebné údaje.
Kde čerpáte inspiraci ke svým nápadům? Jak takové informační středisko vzniká?
Chtěl bych zdůraznit, že každé infostředisko je výsledkem týmové práce. Návrh takové expozice ovšem vždy dáváme posoudit lidem z okolí: nejenom těm, kteří pracují na správě parku, ale třeba i vlastním rodinám, abychom zjistili, zda je výstava srozumitelná také laikům.
Jak jste spokojený s návštěvností informačních středisek? Splnil zájem veřejnosti vaše očekávání?
Třeba infostřediska v centru národního parku - Kvilda, Rokyta nebo Svinná Lada - leží na křižovatce turistických cest a v sezoně je navštěvují až stovky lidí. Naproti tomu infostředisko v Kašperských Horách, které se zaměřuje na ekologickou výchovu předškoláků i větších dětí, v současnosti přitahuje především školní skupiny. Ty přijíždějí i z padesátikilometrových vzdáleností. Zájem je tak velký, že v Kašperských Horách dnes už dokonce přijímáme objednávky a postupně rozšiřujeme prostory infostřediska.
Skutečnost, že nezapomínáte na děti, je více či méně patrná v každém vašem informačním středisku. Z čeho přitom vycházíte?
Osobně si myslím, že děti jsou vůbec nejdůležitější skupinou návštěvníků národního parku. Na tom, jak ovlivníme mladou generaci, totiž bude záležet její vztah k životnímu prostředí v příštích letech. Proto počítáme s tím, že infostředisko ve Stožci, které chceme otevřít zhruba za rok, bude mít stejné zaměření jako kašperskohorské středisko, aby jeho služeb mohly kromě jiných návštěvníků využívat i školy z jižních Čech.
Čím jste se při sestavování této koncepce řídili?
Problematika národního parku, jehož území se rozkládá od Lipna až po Železnou Rudu, je velmi široká, takže není možné, aby ji postihlo pouze jediné infostředisko. Každé takové zařízení má proto svou hlavní myšlenku, ojedinělou expozici, která popisuje a analyzuje některé ze zajímavých přírodních a historických témat. Nechceme však, aby se z infostředisek stala jen muzejní expozice. Proto využíváme spoustu interaktivních prvků a pracujeme i s moderními technologiemi. Například všechna infostřediska jsou vybavena počítači s dotykovými obrazovkami, které návštěvníkům umožní, aby si sámi podle svého uvážení vybírali potřebné údaje.
Kde čerpáte inspiraci ke svým nápadům? Jak takové informační středisko vzniká?
Chtěl bych zdůraznit, že každé infostředisko je výsledkem týmové práce. Návrh takové expozice ovšem vždy dáváme posoudit lidem z okolí: nejenom těm, kteří pracují na správě parku, ale třeba i vlastním rodinám, abychom zjistili, zda je výstava srozumitelná také laikům.
Jak jste spokojený s návštěvností informačních středisek? Splnil zájem veřejnosti vaše očekávání?
Třeba infostřediska v centru národního parku - Kvilda, Rokyta nebo Svinná Lada - leží na křižovatce turistických cest a v sezoně je navštěvují až stovky lidí. Naproti tomu infostředisko v Kašperských Horách, které se zaměřuje na ekologickou výchovu předškoláků i větších dětí, v současnosti přitahuje především školní skupiny. Ty přijíždějí i z padesátikilometrových vzdáleností. Zájem je tak velký, že v Kašperských Horách dnes už dokonce přijímáme objednávky a postupně rozšiřujeme prostory infostřediska.
Skutečnost, že nezapomínáte na děti, je více či méně patrná v každém vašem informačním středisku. Z čeho přitom vycházíte?
Osobně si myslím, že děti jsou vůbec nejdůležitější skupinou návštěvníků národního parku. Na tom, jak ovlivníme mladou generaci, totiž bude záležet její vztah k životnímu prostředí v příštích letech. Proto počítáme s tím, že infostředisko ve Stožci, které chceme otevřít zhruba za rok, bude mít stejné zaměření jako kašperskohorské středisko, aby jeho služeb mohly kromě jiných návštěvníků využívat i školy z jižních Čech.
