Petr Koukal

Petr Koukal | foto: Petr Janeček, MAFRA

Mrzí mě to, litoval Koukal po finálové prohře na domácím šampionátu

  • 0
Před lety badmintonista Petr Koukal jezdil z rodných Hořovic do Plzně trénovat. Ale na šampionátu dospělých je pro něj zakletá. Už podruhé zde v hale na Slovanech podlehl ve finále Janu Fröhlichovi.

Badmintonový košíček ještě nedopadl na zem, když Petr Koukal zklamaně zakřikl: "Aut..." Byl konec. Vládce padl, staronový král je zpátky na trůnu. Koukal ho po nedělním finále mistrovství ČR v Plzni, po pětiletém panování, přepustil Janu Fröhlichovi.

"Doufal jsem, že tady úspěšnou sérii prodloužím na šest titulů a budu směle pokračovat do desítky. Ale ukázalo se, že to byly velké plány, ve finále skutek utek," svěřil se poté 26letý reprezentatnt Koukal, hráč brněnských Jehnic.

Jakoby pro vás Plzeň byla zakletá. I na předchozím šampionátu před sedmi lety jste tady ve finále Fröhlichovi podlehl.
Je, přitom mám Plzeň hodně rád. Tady jsem vstoupil do seniorského badmintonu, hrál za prvoligový mančaft a mohl tu trénovat s dospělými, když mi bylo ještě 14 nebo 15. Pravidelně jsem jezdil z domova z Hořovic. Ale už podruhé mi to na šampionátu nevyšlo. Nedá se nic dělat, budu se těšit, že na třetí pokus to prolomím.

I v hledišti to vypadalo, že titul přejí diváci víc vám. Vnímal jste je?
Přijela zamnou spousta kamarádů právě z Hořovic, vždyť je to 40 kilometrů. A i v Plzni mám pár známých. Moc si toho vážím. Vesměs se jim musím omluvit, že jsem jim nedokázal přinést vítězství.

I když je na vás patrné zklamání, hned jste soupeři před celou halou do mikrofonu vysmekl poklonu. V čem byl lepší?
Nebyl tam jeden nebo dva míčky, které by to zlomily. Prohrával jsem od začátku až do konce a Honza hrál skvěle. Pořád jsem se snažil najít něco, čím bych ho porazil. Ale i když se mi občas zdálo, že jsem na správné vlně, přišly dvě tři chyby a byl jsem zpátky na zemi.

Těch nevynucených chyb jste udělal nečekaně hodně. Proč?
Bylo jich příliš, no... Některé o centimetry a ve chvílích, kdy jsem náskok mohl stáhnout. Ale byly i chyby, ke kterým mě Honza donutil svou přesnou hrou. Já se to taky snažil tlačit často na lajnu, ale prostě to dnes padalo okolo nich.

Fröhlich skolil favorita a je podesáté šampionem

Je mezi vámi velká rivalita?
Jsme v pohodě a respektujeme se. Rivalita je sportovní, jde nám i o olympiádu. Ale já si zvykl, že mi teď doma unikal, že jsem v posledních letech druhý. O to víc mám z tohohle titulu radost.

V Plzni jste slavil podruhé, Koukala jste tady porazil už v roce 2005. Vzpomněl jste si během letošního turnaje?
Já si už před šampionátem říkal, že by to mohlo vyjít. Před sedmi lety se mi tady hrálo moc dobře. Navíc mi přál los, i to jsem bral jako znamení, že by to mohlo vyjít. Plzeň beru jako své město titulů (úsměv).

Jenže tenhle triumf se nečekal, Koukal byl velkým favoritem. V čem jste ho dnes překvapil?
Petr je ohromně dobrý, když vede. Ale jakmile člověk vede nad ním, trošku znejistí. To se mi dařilo, v obou setech jsem šel do vedení, a to byl klíč k úspěchu.

Hodně jste před finále přemýšlel, jak na něj vyzrát?
Proti Petrovi máte dvě možné taktiky. Ta první – hrát všechno dolů za síť, v obraně pod ní je malinko slabší. Jakmile to zvednete moc vysoko, je konec. Ta druhá – mít super obranu a vracet mu míčky střídavě dozadu a nakrátko. A mně se dnes dařilo obojí.

Fröhlich se svěřil, že mu pomohlo i to, že jste spolu dva roky kvůli jeho zranění nehráli. A vlastně jste nevěděl, co od něj čekat.
My jsme spolu ani předtím nehráli příliš často, ale asi na tom něco bude. Na druhou stranu, to by mohla být výhoda či nevýhoda pro oba stejně.

Na podzim jste se ale potkali v lize a tam jste jasně vyhrál vy. Co jste si tehdy po utkání říkal?
Popravdě, že už jsem nějaký kus před ním. I před finále jsem se cítil jako jasný favorit a nevěřil jsem, že by se to mohlo pokazit. Čekal jsem možná třísetovou bitvu, ale s vítězným koncem pro mě. Ale nemám se na co vymluvit, Honza byl dnes lepší, výsledek hovoří na vše.

Oba bojujete také o účast na olympijských hrách v Londýně. Jak moc blízko k nim jste vy?
Každý týden, kdy je blíž ke konci kvalifikace, je pro mě lepší. Odškrtávám body. Teoreticky je možné, že i kdybych už nic neuhrál, mohlo by to stačit. Ale spoléhat na to nechci. Rád bych si to pojistil do konce března. Na mistrovství Evropy do Švédska bych chtěl už odjet s čistou hlavou a ne pod tlakem, že tam musím něco uhrát.

Když se to povede, pak už porážku z Plzně pustíte z hlavy?
Teď mě mrzí a hodně, nějaký čas to vydrží. Byl to vrchol domácí sezony, chtěl jsem vyhrát. Ale pořád je to jenom sport a pro badminton je dobře, že se to otočilo. Za rok zase bude o co hrát a já se samozřejmě budu chtít vrátit. I když tu desítku titulů v řadě už nezvládnu...

Proč, stačí začít od začátku?
No to mě úplně děsí (smích). Já to zkusím alespoň dvakrát po pěti.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž