Letos je ovšem jisté, že na sebe Gladiators a Lions nenarazí. Pražský celek totiž jako první český zástupce bude premiérově hrát evropskou soutěž ELF (European League of Football).
„Je to samozřejmě škoda, protože jsme se těšili na nějakou odvetu,“ říká defensive end Gladiators Martin Kulha. „Na druhou stranu, v české lize je plno dalších kvalitních týmů. Myslím, že třeba Ostrava bude taky našlapaná. Takže nás čekají zajímavé zápasy.“
V posledních dvou letech jste hráli Czech Bowl. Předpokládám, že stejný cíl je také pro tuto sezonu.
Úkol to určitě bude. Chceme se dostat do finále a asi by pro nás bylo i zklamání, kdybychom titul nevyhráli.
Zatímco Lions českou ligu opustili, po letech v Rakousku se do ní vrací Znojmo. Jak se na duely s Knights těšíte?
Budeme proti nim hrát minimálně dvakrát a já se na ty zápasy strašně těším. Když jsme se střetli naposledy, v roce 2015, tak jsme ve finále o bod ve Znojmě prohráli (Iron Bowl 2015, výsledek 26:27 – pozn. red.). Takže si myslím, že ty zápasy budou atraktivní i pro diváky. Každopádně Znojmo je zajímavý soupeř, náš nejbližší, co se týká vzdálenosti. Navíc mají hezké domácí prostředí, hrají na pěkném stadionu, zápasy mají dobře zorganizované. Takže to bude zajímavé.
Ve východní skupině jsou znovu dva slovenské celky, z Bratislavy a Nitry. To je asi také vítané zpestření?
Systém je letos takový, že s týmy ve skupině Západ – což je Brno, Znojmo a Ústí nad Labem – hrajeme dvakrát, doma a venku. A s týmy z východní skupiny – Přerovem, Ostravou, Bratislavou a Nitrou – hrajeme jen jeden zápas. S Bratislavou venku, s Nitrou doma.
Takže vám odpadlo o něco delší cestování.
Ano, do Bratislavy je to o něco blíž. Ale není to zásadní, mám pocit, že něco kolem 90 kilometrů. Takže to není tak veliký rozdíl. Navíc Nitra by letos měla hrát na jiném stadionu než loni. Takže i tam budou asi atraktivní zápasy.
Po úvodním ligovém vítězství 49:0 v Brně vás nyní čeká domácí premiéra proti Ústí nad Labem. A tentokrát nebudete hrát na hřišti v Jiráskově ulici, ale v areálu Na Stoupách. Proč?
Povětrnostní podmínky a počasí posledních týdnů úplně nepřejí trávníku na Jiráskově ulici, kde hrají domácí zápasy i jihlavští fotbalisté. Proto jsme se s vedením FC Vysočina domluvili, že by to byl příliš veliký risk, příliš velké zatížení trávníku v době, kdy počasí nepřeje tomu, aby regeneroval dostatečně rychle jako třeba v druhé polovině května nebo červnu, kdy roste mnohem rychleji a během týdne není poznat, že by se tam nějaký zápas hrál.
Momentka za zápasu Vysočina Gladiators - Ostrava Steelers
Jak moc se před letošní sezonou změnil hráčský kádr?
Po pravdě, až tolik ne. Aspoň ne ve smyslu, že by odešlo nějaké větší množství hráčů. Takhle z hlavy si myslím, že odešli dejme tomu tři, čtyři, převážně z offense lajny. Na druhou stranu k nám přišlo plno nových hráčů, takže kádr se celkově početně určitě rozrostl. Momentálně máme kolem šedesáti hráčů s tím, že na zápasovou soupisku můžeme napsat maximálně padesát jmen. Takže početně jsme na tom dobře. A myslím, že i herně.
Takže věříte, že budete ještě silnější než loni?
Ano, vnímám to tak, že budeme ještě silnější. Honza Dundáček na klíčovém postu quarterbacka měl určitě více času se s týmem sehrát. Loni se zapojil po druhém zápase, kdy se zranil Ryan Pahos. Navíc máme Američana na pozici running backa Patricka Blackwooda. Takže útok by měl být určitě kvalitnější. I náhradníky, kteří jsou na hraně toho, jestli půjdou do základu, máme kvalitu zvýšenou.
Změnu jste udělali taky na pozici hlavního trenéra. Tým převzal bývalý hráč Matěj Vačes. Jak jste s ním spokojeni?
Můžu říct, že to vnímám jako velmi pozitivní. Cítím energii, entuziasmus. Možná je to i tím, že trenéra dělá prvním rokem. Ale líbí se mi to. Celkově ta spolupráce probíhá lépe, než jsem čekal. Opravdu k tomu přistupuje naprosto profesionálně, věnuje tomu velké množství času. Takže jsem nad míru spokojen.
