Na začátku ledna přišla z kanadského týmu zpráva: Gillesová podstoupila odstranění apendixu.
V té době světový taneční pár číslo jedna měl jako všichni ostatní krasobruslaři závodní pauzu mezi první a druhou polovinou sezony. Ale z únorového mistrovství čtyř kontinentů, na kterém by patřili mezi jednoznačné favority, se Kanaďané odhlásili.
A když přijeli na světový šampionát, jejich suverenita ze začátku zimy byla pryč. Na vítězné Američany Chockovou s Batesem ztratili devět bodů, i když ještě v prosinci je o čtyři porazili.
A nečekanému propadu formy se dostalo v květnu vysvětlení.
Gillesová v předvečer světového dne boje s rakovinou vaječníků nahrála na svůj instagramový profil video, kde fanouškům oznámila: I já jsem si touto nemocí v posledních měsících prošla.
Během následujících dní pak sdílela o svém příběhu víc.
To děsivé slovo
První symptomy pocítila už v říjnu na Kanadské brusli. Byla vyčerpaná a v návalech přicházela silná bolest levé části žaludku. Pod nátlakem trenéra a manžela si došla na vyšetření, které odhalilo nádor na levém vaječníku. Takové zjištění ale nezastavilo Gillesovou od snění o světovém titulu, ke kterému měli nakročeno.
„Říkala jsem si, že to zvládnu. Že tu bolest prostě do konce sezony vydržím a s nádorem se vypořádám potom,“ přiznala v rozhovoru pro Globe and Mail. Lékaři však byli neoblomní: nádor musí ven.
Gillesové se podařilo odložit zákrok alespoň na druhou půlku prosince, takže stihli s Poirierem vyhrát Grand Prix v Espoo i následné finále GP v Turíně.
Téměř měsíc pak trvalo, než přišel verdikt o původu nádoru. Mezitím proběhlo mistrovství Kanady a pár musel nějak zdůvodnit svou absenci. Využili proto, že společně s vaječníkem Gillesové preventivně odstranili také apendix, a přikryli její pobyt v nemocnici tím.
Na krasobruslařčiny 31. narozeniny 16. ledna přišla zpráva – za nádor může rakovina. „To slovo – rakovina – je děsivé. Moje maminka na ni umřela, takže slyšet diagnózu bylo těžké zpracovat,“ popisovala krasobruslařka.
Opět autentická
Přestože pooperační rekonvalescencí strávila spoustu času mimo led, vrátila se zpět do tréninku a v Japonsku si s Poirierem dokázali dojet pro světový bronz.
„Byl to nejspíš nejtěžší závod mojí kariéry. Lidé chtěli vědět, jak se mi daří, ale já se necítila sama sebou, protože pravda byla jinde. Nikdo v tu chvíli nemohl pochopit, co pro nás ta medaile znamenala,“ líčila Gillesová.
V tu dobu si stále všichni mysleli, že ji jen odstranili apendix. Pro Gillesovou byla situace o to těžší, že se vždy pyšnila svou upřímností na sociálních sítích a zachycováním autentického života.
I proto měla obavy z reakcí fanoušků, když video o svém skutečném stavu 7. května zveřejnila. „Bála jsem se, že si lidé řeknou, že jsem jim lhala,“ přiznala. Naštěstí se ale komentáře pod příspěvkem začaly plnit jen slovy podpory a pochopení.
„Teď už rakovinu nemám a cítím se dobře,“ řekla. Zároveň si ale uvědomuje, že měla štěstí. Rakovinu vaječníků odhalí v prvním stádiu jen malé procento žen. A tak se rozhodla o své zkušenosti mluvit a doufá, že svou aktivitou přispěje k osvětě.
„Nechci, aby ženy čekaly s vyšetřením příliš dlouho, a pak jim diagnostikovali čtvrté stadium. Chtěla bych, aby víc poslouchaly svoje tělo. Mnoho z nás má bolestivou menstruaci, ale přehlížíme to a jen málokterou napadne, že by se měla nechat vyšetřit. Není normální, když žena tolik trpí.“