Brzy to bude sedm let, co moskevská rodačka odjela do patnáct set kilometrů vzdálené Toruně, aby začala nový krasobruslařský život. Tehdy jí bylo patnáct, měla slušné základy, ve všech ostatních zemích by teprve směřovala k více či méně úspěšné sólové kariéře. V Rusku ne. „Řekli mi, že končím. Že už mě na žádné závody nepošlou,“ vyprávěla v rozhovoru pro polský Onet.
Krasobruslení bylo celým jejím životem, poprvé stála na bruslích ve dvou letech, rodina ji bezmezně podporovala. Vzdát se snu o sportovní dráze nechtěla.
A tak dospěla Kurakovová k radikálnímu rozhodnutí. Oslovila předsedu polského krasobruslařského svazu Marka Kaliszka, zda by nemohla najít azyl v Toruni, na kterou měla pozitivní vzpomínky z několika závodů. „Shodli jsme se na tom celá rodina, bylo to naše společné rozhodnutí. Myslím, že to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat,“ vzpomínala na zlomový okamžik na společném šampionátu čtyř zemí v Turnově.
Polsko v té době mělo až 25. závodnici mistrovství Evropy, na světový šampionát se z Polek nekvalifikovala žádná a nadějné vyhlídky nekynuly ani mezi juniorkami. Prosbu Kurakovové proto Kaliszek okamžitě vyslyšel.
Druhou šanci své krasobruslařské kariéry rtuťovitá blondýnka nepromarnila.
Na závodech ze série Challenger neskončila od roku 2019 hůř než čtvrtá, má za sebou šest účastí na Grand Prix, na evropském šampionátu obsadila postupně desáté, páté a čtvrté místo – necelé čtyři body od medaile. V polských barvách se zvládla kvalifikovat i na olympijské hry v Pekingu, kde dojela na dvanácté příčce.
Pod svá křídla ji vzal Kanaďan Brian Orser, mistr světa z roku 1987, který v minulosti vedl světová esa Javiera Fernándeze, Juzurua Hanjua nebo Jevgenii Medveděvovou.
OBRAZEM: Umění na ledě. Nejlepší čeští krasobruslaři se sešli v Turnově |
„Brian je prostě úžasný. Často mi říká: ‚To máš v kapse!‘ A já na to: ‚Jo, to mám!‘,“ líčila s úsměvem. „Je nám spolu dobře, věříme si, cítíme, že to je správné,“ libovala si.
Momentálně rozšířila svůj trenérský tým o Angelinu Turenkovou, se kterou může pracovat v Miláně a nemusí cestovat za Orserem až do zámoří. „Přístup k tréninku se v obou zemích dost liší. V Kanadě je všechno přesně rozplánované. Když mám na trénink půl hodiny, tak ji přesně využiju, nejsem na ledě ani o minutu déle. Naopak v Itálii se řeší, co chci za trénink zvládnout, a dokud to nesplním, tak neodejdu,“ popisovala zkušenosti ze dvou kontinentů.
Rozhodnutí reprezentovat Polsko nikdy nelitovala. „Když si představím, že bych začínala nový život v cizí zemi s úplně jiným jazykem teď, byla bych vyděšená. Ale v patnácti to pro mě bylo úžasné dobrodružství, ze všeho jsem byla nadšená,“ vzpomínala. „Dospívání jsem prožila v Polsku, takže se cítím být víc Polkou než Ruskou. Když se odněkud vracím a vystoupím ve Varšavě z letadla, vím, že jsem doma.“
Rychle si osvojila i polský způsob myšlení, což se ukázalo, když Rusko napadlo v únoru 2022 Ukrajinu. „Agrese nesmí naplnit naše srdce, to je ze všeho nejdůležitější. Všichni jsme bratři a sestry, nezapomínejme na to. Jsem proti válce,“ přidala na svůj profil na Instagramu.
K pocitu sounáležitosti s novou vlastí jí pomáhá i fakt, že dokáže v jejím jazyce plynně komunikovat. Rozhovory pro tamní média jí nedělají problém, svůj instagramový profil vede rovněž v polštině. „Začala jsem se učit polsky, protože jsem se zamilovala a chtěla jsem mluvit polsky se svou drahou polovičkou,“ usmívala se. „Ale zároveň jsem chtěla ukázat, jak jsem vděčná za možnost reprezentovat Polsko.“