"A navíc v čase pod 40 minut. To je, jako kdybych vyhrál titul mistra světa v 6. kole," zubil se deštěm zmáčený Konečný v cíli.
Znáte přesný důvod, proč Dzinziruk nebude boxovat?
Prý je marod. Jestli zraněný, nebo nemocný, to nevím. Ale mám o tom nějaké pochybnosti.
Takže se vás spíš bojí?
Buď má strach, jiné plány, nebo se mu prostě nechce. Rozhodně ví, že příliš riskuje prohru.
Co s vámi ta zpráva udělala?
Dozvěděl jsem se ji v sobotu ráno, pak jsem měl spoustu telefonátů, zařizování, co se bude a nebude měnit, jestli zůstává televize a co pořadatelé z Brna. Stěžejní pro mě je, zda náhradní zápas bude taky o titul mistra světa.
A bude? Vždyť boxovat máte už 30. září v Brně.
Nic není stoprocentního, ale já doufám, že o titul půjde. Dzinziruk ho už dlouho neobhajoval, myslím, že by mu ho měli sebrat. Už by bylo na čase. Utkal bych se o volný titul, organizace WBO musí vybrat mého soupeře.
Štvalo by vás, kdyby to nebyl zápas o mistra světa?
Zbláznil bych se! To by bylo v čudu. Celé léto jsem si tím zkazil, navíc se těšili i lidi, prodala se spousta lístků do Ronda. A kdyby se zápas úplně zrušil, byl by to pro mě průser. Musí se to všechno rychle vyřešit, v pondělí jedu trénovat do Německa.
Jak vám do vašeho programu zapadl nedělní desetikilometrový běh doma v Ústí?
Výborně! Suprově mi to zvedlo náladu. Čas 39:53 a druhé místo, to je fantazie. Původně jsem si říkal, že když budu mít hezké tempo, dám to za 42-45 minut.
Co vás vyhecovalo?
Já takové běhy nikdy nezkusil, většinou běhám sám a v terénu. Tady bylo úplně skvělé, že jsem měl kolem sebe běžce, kteří makali, a já se jich držel. K tomu skvělé publikum. Když každých 50 metrů na vás někdo huláká: Konečný, do toho!, člověk nemůže zvolnit. Když jsem viděl, že se můžu dostat pod 40, kousnul jsem se. I když jsem v závěru chcípal, to jo.
