Největší radost v posledních dnech judistickému klanu Petrů ale udělal právě 24letý Ivan. Na víkendovém Evropském poháru v Praze obsadil sportovec z Judo SKKP Brno v kategorii do 81 kilogramů překvapivě třetí místo. „Ani nevím, jak se mi to povedlo. Asi dobrá forma,“ žasne sám Petr nad svým největším úspěchem v kariéře.
Vždyť podobných závodů patřících do světového okruhu objel už několik. „Ale vyhrál jsem na nich jen jediný zápas,“ podotýká brněnský rodák.
Nyní se však v Praze, kde v jedné z kategorií triumfoval olympijský spolufavorit Lukáš Krpálek, blýskl i Petr. Zvítězil v pěti duelech, z toho třikrát na ippon. V boji o bronz s Bělorusem Aliaksandrem Sciašenkovem slavil výhru na wazari. „Turnaj mu vyšel. Ivan se dokázal vyhecovat a dobře mu to sedlo,“ chválí svého svěřence trenér Jaroslav Švec. „Měl by ještě dopilovat silovou připravenost, jeho předností je ale vytrvalost a vůle.“
Petrova zarputilost se vlastně ukázala i na pražském turnaji. „Při druhém zápase jsem padl obličejem přímo na žíněnku,“ líčí judista. Valící se krev z nosu zastavil až tampon, kvůli poraněnému uchu mu doktoři ovázali hlavu. Sice vypadal jako raněný bojovník, ale tím se příliš netrápil. „To je úplně normální, jsem judista.“
Po úspěšném víkendu si brněnský sportovec připsal první kvalifikační body v boji o letní hry v Riu. „Nevidím to moc reálně, že bych se kvalifikoval. Je to můj první velký úspěch a na sbírání dalších bodů je relativně krátký čas,“ přemítá Petr. „Mým životním snem ale je dostat se na olympiádu.“
Proto spíš hledí na hry 2020 v Tokiu. „To bude v nejlepším judistickém věku - okolo 28 let. Pokud mu zůstane jeho píle, nevidím důvod, proč by se o to nemohl pokusit,“ říká kouč Švec.
Příjmení Petr by se v české výpravě mohlo objevit hned dvakrát. Velkým českým talentem je Ivanův o dva roky mladší bratr Jiří. Oba sourozenci navíc zápasí ve stejné váhové kategorii. „V Praze nestartoval, protože byl zraněný. Ale myslím si, že na olympiádu má ještě větší naději,“ dodává Švec.
