Hlaváčová zdolala mořskou úžinu mezi Anglií a Francií už třikrát. I když jí sobotní útok na absolutní rekord nevyšel, dosažený výkon sedm hodin a 53 minut znamená, že je letos nejrychlejší ženou. Loni vytvořila ženský rekord časem ještě o 28 minut lepším.
"Plavala jsem o patnáct procent rychleji než před rokem. Moje rychlost byla 5,7 kilometru za hodinu s frekvencí až 86 záběrů za minutu," vypočetla po návratu domů Hlaváčová. Přiznala však, že nezvolila vhodné počasí. Pokud by plavala o dva až tři dny dříve, tak by prý narazila na mnohem příznivější proudy a hlavně by nefoukal vítr.
"Sledovala jsem předpovědi počasí on-line na satelitech. Na sobotu vycházela ideální předpověď bez jediného mráčku. Ale ani těmto prognózám příště už nemohu věřit. Prostě jsem přemýšlela až příliš mnoho, a tím jsem to pokazila," uvedla Hlaváčová.
V den jejího pokusu nebylo počasí ideální k vytvoření rekordu. "Před startem mi zkušený pilot doprovodné lodi řekl, že nejsou rekordní podmínky, mořské proudy nebyly ideální. Nechtěla jsem však z Anglie jen tak odjet. Proto jsem plavbu přece jen zkusila," uvedla Hlaváčová.
Když měla teoreticky tři minuty k dosažení francouzského břehu, tak jí pilot sdělil, že může dosáhnout času 7:18, a tím překonat vlastní ženský rekord. "Jenže jsem se dostala do silného protiproudu. Stála jsem na místě a posledních tři sta metrů jsem plavala padesát minut," komentovala Hlaváčová kritický okamžik své plavby, při níž ji provázely bolesti ramen, velká únava a problémy se žaludkem.
Kanál La Manche nepřestává českou dálkovou plavkyni lákat. Její motivaci podporuje skutečnost, že zatím žádný plavec v historii nepřekonal dvakrát světový rekord. "Příští rok to vidím tak, že budu v Anglii celé léto. Zatím si to sice nedokážu představit, ale jinak to asi nejde," míní Hlaváčová.
