Z pohledu české atletiky se oběma navíc povedl kousek, který tady chyběl od roku 2012. Dva desetibojaři, kteří se v jednom závodě dostali přes osm tisíc bodů, to právě tehdy předvedli na mítinku v Kladně pomalu končící Roman Šebrle a Helcelet. „Posbírali 8097, resp. 8044 bodů, Adamovi se to tenkrát povedlo poprvé,“ připomíná atletický statistik Milan Urban.
„Spokojenost obrovská,“ hlásí jedenadvacetiletý Sýkora po návratu z Götzisu, kde si zlepšil osobní rekord o plných 194 bodů a poprvé v životě se také on dostal přes osmitisícovou hranici.
Jestlipak proběhla nějaká oslava? Pro někoho by to byl pádný důvod a pro odchovance třebíčské atletiky možná ještě víc. V roce 2014 se sice stal juniorským mistrem světa, ale od té doby jej trápila zranění. Nynější Götzis tak byl teprve třetím desetibojem, který v kategorii dospělých dokončil.
Na oslavy ale svěřenec trenéra Pavla Svobody neměl myšlenky. „Byl jsem rád, že jsem se po závodě dostal do postele a mohl se pořádně vyspat. Navíc limity ještě nejsou důvodem k oslavě - teď by to chtělo předvést na obou akcích nějaké výkony, nejlépe si zlepšovat osobáky,“ pokyvuje hlavou všestranný atlet, který, podobně jako starší kolega, nyní splnil limit i pro červencové mistrovství Evropy.
Adam Sebastian Helcelet v koulařském sektoru
Spokojený byl také o necelé čtyři roky starší Helcelet. Zvláště proto, že i on se v seniorské kategorii často potýkal se zdravotními patáliemi. „Po dlouhé době jsem absolvoval desetiboj bez jakéhokoli omezení. Mířil jsem sice výš, k hranici 8200 bodů, jenže jsem pokazil tyčku. V úvodu sezony to ještě nebylo vyzávoděné, není ani forma, takže výkon 8050 pokorně beru,“ přemítá svěřenec trenéra Josefa Karase.
Rivalové? Kamarádi?
Oba trénují na stadionu pražského Olympu ve Stromovce, ale každý v jiné skupině. Jsou rivalové? Kamarádi? „Rivalitu necítím. Jirka mě teď v Götzisu porazil vůbec poprvé, však jsem mu blahopřál, navíc si udělal pěkný osobák. Ale taky jsem mu řekl, že mu to brzy oplatím, protože mám velké rezervy. Jsme kamarádi, asi jako všichni vícebojaři, ale často se nepotkáváme,“ přibližuje Helcelet.
„Naše skupina totiž trénuje hned po ránu, zatímco Jirka spíš později. Dává přednost vydatnému spánku,“ vysvětluje, proč po sobě dva nejlepší čeští desetibojaři současnosti při tréninku nepokukují.
Vztahy mezi oběma vícebojaři si pochvaluje také Sýkora. „Pravda, ve Stromovce se spíš míjíme, protože já spím opravdu rád a dlouho, ale v Götzisu jsme se úžasně podporovali. Když jsou na takovém mítinku dva Češi, je to hned jiné, hodně to pomáhá. A Adam není žádný sobec,“ má jasno.
V Götzisu to byl pro oba první letošní závod, pak už bude jen zmíněné mistrovství Evropy v Amsterodamu a olympiáda. „Tři starty v tak důležité sezoně, to je až až,“ dodává zkušenější Helcelet, kterého rovněž čeká olympijská premiéra.
„Společně se snažíme, aby byl český víceboj zase víc vidět,“ přikyvuje Sýkora.
