„Na 99 procent je můj přestup hotový,“ potvrdil zanedlouho třicetiletý Mikan přestupovou bombu. „Už jsem se zapojil do přípravy, teď záleží na jednání klubů. V Nejzbachu mi ale řekli, že mi nebudou dělat problémy. Mělo by to dopadnout. Já jsem rozhodnutý.“
Dlouho jste byl nepostradatelnou oporou Nejzbachu. Nyní vám vedení klubu naznačilo, abyste si hledal nové angažmá. Proč k tomu došlo?
Spíše šlo o to, že jsem ztratil motivaci. Proto jsme chtěl změnit působiště, abych ji našel. V Mýtě se rozhodli omladit kádr. Řekl jsem si, že dám šanci mladším hráčům a odejdu jinam, abych ještě mohl bojovat o titul. V Nejzbachu bude chvíli trvat, než přijdou úspěchy.
Byla to tedy oboustranná dohoda?
Myslím si, že jo. Určitě.
Před rokem se měl stát trenérem Nejzbachu Josef Matoušek. Nakonec k tomu nedošlo. Prý proto, že jste si nepadli do oka. Nyní se stal asistentem. Hrálo to nějakou roli ve vašem odchodu?
Určitě to také nějakou roli hrálo.
Když se rozneslo, že v Nejzbachu končíte, kolik se vám sešlo nabídek?
Bylo jich docela dost. Zájem měl pardubický Torf, Helas Brno, Benago Praha a další kluby. Pro mě bylo ale prioritou zůstat v regionu kvůli dojíždění. Nechtěl jsem přes zimu cestovat daleko.
Takže nakonec se vaše rozhodování zúžilo na Pardubice a Chrudim? A rozhodla větší kvalita chrudimského týmu, který dvakrát vyhrál ligu?
Nebylo to ani o penězích. Rozhodovalo sportovní zázemí a úroveň. Era-Pack hraje vždy o titul, což rozhodlo. Chci se udržet v národním týmu. Proto je pro mě lepší hrát v mužstvu, které se pohybuje v tabulce nahoře.
Derby mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí byla vždy hodně vypjatá, mezi oběma kluby vládne rivalita. Nebude to pro vás překážka?
Myslím, že ne. Samozřejmě každý vzájemný zápas byl klasickým derby. Ale to je celé. Nevím, jak je to na funkcionářské úrovni, ale mezi hráči byla rivalita jen na hřišti. V Chrudimi hraje Dan Rajnoch, který dříve působil v Mýtě. Když přijel k nám, zatleskali mu i domácí fanoušci. Nebude to nic hrozného.
Než obléknete chrudimský dres, čeká vás velmi zajímavá akce. Příští týden si zahrajete kvalifikaci mistrovství světa v plážovém fotbale. Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Plážový fotbal je zatím v zárodku, kopnul jsem si ho párkrát. Nedávno jsem si s futsalisty z Viktorky Žižkov, kteří dali dohromady mužstvo, zahrál na mistrovství republiky. Díky tomu jsem se dostal do nominace nároďáku. Hodně mě to potěšilo. Už se na turnaj moc těším, bude to dobrá zábava.
Z kvalifikace v Marseille postoupí na listopadové mistrovství světa na věhlasné brazilské pláži Copacabana pouze vítěz. Věříte, že má český tým v konkurenci třeba Německa, Anglie nebo Nizozemí šanci?
Nevím, na jaké úrovni budou soupeři, a zatím ještě není ani rozlosován turnaj. Nechci říkat, že nevěřím v postup. Bylo by to moc hezké. Ale především strašně těžké.
V českém týmu nastoupí i Tomáš Skuhravý. Očekáváte, že po fotbalistech zvučných jmen sáhnou i soupeři?
To zatím nikdo neví. Je ale všeobecně známé, že za Francii hraje Eric Cantona. Věřím tomu, že každý tým bude někoho takového mít. Plážový fotbal se rozjíždí a známá jména jsou důležitá pro jeho popularizaci.
