A závěr ročníku si mohl ještě zpříjemnit dobrým umístěním v anketě o nejlepšího hokejbalistu roku. Teď myslí na zlatou medaili z mistrovství světa konaném na Slovensku v Bratislavě. "Ambice je minimálně finále," říká technicky založený hráč.
Prošel jste si kompletní sezonou, a to s minimálním odpočinkem.
Po vyřazení v semifinále s Ústím jsme měli trochu času na regeneraci. Teď začínám trénovat s pardubickými hokejbalisty. Cítím se velmi dobře, za což jsem hodně rád. Už se moc těším na soustředění před mistrovstvím světa.
S Hradcem jste obhájil prvenství v Českém poháru a čeká vás MS. Máte ještě síly?
Měli jsme dva týdny volna, ale neměl jsem příliš chuť sportovat. Spíše jsem odpočíval nebo chodil alespoň na tenis. Potom jsem začal s tréninkem právě s pardubickými, kteří startovali přípravu poměrně brzy. Chodíme běhat, soustředíme se na atletickou stránku. Jsem s tím moc spokojený. Výborná příprava na MS.
V zákulisí se dlouho mluvilo o vašem odchodu z Hradce do mateřských Pardubic. Trénujete s nimi, navíc jste řekl, že přestup je téměř jistotou.
S kluky z Hradce jsme se dohodli, že si ještě po mistrovství světa sedneme a všechno si povíme, ale je to hodně pravděpodobné.
Takže ještě pořád je ve hře varianta, že úspěšnou hradeckou enklávu neopustíte?
Víte, už před touto sezonou jsme se dohodli, že to může být naše poslední společná sezona v Hradci s tím, že si s Petrem Novákem a Honzou Hrabicou sedneme v půlce července a ještě se rozhodneme. Ale jak jsem už řekl, je to takových devadesát až devadesát pět procent, že odejdu do Pardubic.
Rozhodovaly tedy nějaké finanční prémie, nebo spíše fakt, že v Pardubicích žijete?
"Alfa" je můj mateřský oddíl. Bydlím vlastně padesát metrů od hřiště, navíc teď v Pardubicích také pracuji. Peníze v tom určitě nejsou, žádnou nabídku jsem vůbec nedostal. Pokud už by prémie byly, myslím, že to nebude v takové míře. "Alfa" je perspektivní klub, pracují tam dobře s mládeží, líbí se mi zázemí. Takže mě láká budovat tým s kluky, s nimiž jsem dříve hrával.
Kapitán Hradce Novák o vás prohlásil, že jste nejlepší hráč extraligy a vy jdete do devátého týmu z loňska. Věříte, že si nepohoršíte a spolu postoupíte do play-off?
Hodně jsem přemýšlel. Je rozdíl, pokud hrajete v týmu s Petrem Novákem a Honzou Bacovským, kteří jsou schopní dát gól v každém zápasu. Mě láká to, že bych v Pardubicích mohl být lídr týmu a bude to na mně postavené, jak to bývalo v Letohradu. To je příjemný pocit.
A hrála roli i přítomnost kouče Mašíka, který vás vedl i v Hradci a nyní koučuje Pardubice?
S Jirkou (Mašíkem) vycházím dobře, ale nemůžu říct, že pan Hrabica v Hradci je špatný trenér. Takže to nehrálo roli. Pana Hrabicu také velmi uznávám.
Na víkendovém soustředění se vyhlašoval i hokejbalista roku, kde jste byl nominován...
Byla tam spousta výborných hráčů, lepších než já. Nedával jsem si vůbec žádné ambice. Být do desítky v republice je výborné. Hodně mi v tom Hradec a spoluhráči pomohli. Je to odměna za mou píli.
Vyhrál váš spoluhráč z hradecké formace Jan Bacovský. Je tedy cena ve správných rukou?
Byl z nás nejlepší a moc mu to přeju. Je rychlostně úplně jiný než ostatní. Navíc patří mezi elitní střelce. Hodně na sobě zapracoval, je komplexnější hráč, jeden z nejlepších na světě. Hraje levé bránící křídlo a to, že dává tolik gólů, je unikátní.
Pojďme k reprezentaci. Podle očekávání jste v nominaci zůstal. Jaká byla poslední příprava s Němci?
Naše hradecká a pak také kladenská pětka hrála jen po půlce zápasu. Kladl se důraz na souhru lajn. Němci kousali, ale pak fyzicky odešli a už to potom nebyl soupeř, který by byl schopen nás před MS prověřit.
Vy jste byl u posledního zlata z domácího šampionátu v roce 2009. Takže nominace by vám neměla uniknout. Jaká je vaše role v týmu?
Nechci, aby to znělo nějak sebevědomě, ale myslím si, že nominaci bych mohl mít už jistou. Devadesát procent mančaftu už je sestaveno, ladí se jen posledních pár jmen. Těším se a navíc půjde možná o poslední příležitost, jak si ještě dopřát spolupráci s Honzou Bacovským a Petrem Novákem.
Předpokládám, že nemáte žádné jiné vyhlídky než zlato. Navíc letošní šampionát se odehraje v Bratislavě, tedy znovu téměř doma.
Je to pravda. Mám takový pocit, že ten tým právě vzhledem k tomu, že se nehraje přímo doma, bude trochu slabší. Obávám se trochu pozice brankáře.
Proč?
Přece jen předloni chytali dva výborní gólmani Šulan se Šindelářem. Letos jsem viděl přátelák na Slovensku a tam brankář nebyl tolik jistý. Uvidíme.
Šulan ale skončil.
Na druhou stranu musím říci, že jsem viděl gólmana Heczka v baráži a chytal i za Sudoměřice první ligu. Tím, že byl v dobré formě, předpokládám, že by se to mohlo povést.
A ambice?
Ambice jsou jasné, minimálně finále. Ale tím, jak Slováci udělali los, by mohlo dojít k tomu, že se dvakrát během šampionátu potkáme s Kanadou, což není úplně příjemné a bude to velice obtížné.
