Korytem pod Vyšehradem se valí 450 kubíků vody za minutu, šest stovek znamená první povodňový stupeň. Teplota je dvanáct stupňů.
"Nic horšího než Temže ale není, ta bývá fakt mrazivá," líčí 22letá Australanka, první žena v historii veslařské regaty v Praze. Klidně by mě tam mohli hodit, říká si.
Jenže v tom, aby mohla koupelí slavit prvenství, je háček - porazit neporazitelné. Dukla na Vltavě kraluje třicet let. A nezdá se, že by z trůnu chtěla odejít.
"Navíc my jsme v sestavě, která k vám přijela, ještě nikdy nezávodili," posteskla si studentka managementu.
Háček číslo 2: záludná zatáčka u Vyšehradu.
Když před dvěma lety přijela osma Německa, tehdy aktuální mistři světa, Dukla nabídla českého kormidelníka, aby jim v tréninku pražskou specialitu ukázal. My přece zatáčet umíme, odmítli. Pak si tím závod prohráli.
To Angličané jsou pokornější. "Těším se na novou výzvu," hlásí Boxová. "Ale strach z toho nemám."
Do lodi se dostala přes výběrové řízení, zájemců bylo osm, kluci jen dva. "Naštěstí pro mě to dopadlo dobře," oddechla si. "Jasně, byl to těžký souboj, ale žádné nepřátelství tím nezačíná, je to soutěž, ne válka."
Místo v lodi, která bojuje ve slavném závodě Cambridge s Oxfordem, je velká prestiž. "Ten závod zná v Anglii každý," potvrzuje. Na Primátorkách si možná řekne o svůj premiérový start v příštím ročníku The Boat Race.
Ale pozor, statut univerzitního veslařského reprezentanta žádné úlevy nepřináší. Jsme na prvním místě studenti, pak veslaři, říkají všichni svalovci od vesla.
U zkoušek musejí dokázat, že na univerzitu patří, a umějí vybojovat stejné známky jako ti, kteří tak jako oni netrénují šest dní v týdnu. Někdy zažívají pravý opak - sportovce je potřeba prozkoušet dvakrát tolik.
Kormidelnice Boxová už má všechny zkoušky hotové. "Uf," oddechuje. "V dubnu jsem odevzdala výsledky měsíčního projektu, a tím jsem skončila. V Praze mi tak vlastně začínají prázdniny."
