Ty nápisy byly všude.
Na tričkách, na kšiltovkách, na vlajkách, a dokonce i na deblkanoích.
Po celém slalomářském kanálu v Troji v sobotu zářil nápis: I love C2. Milujeme kategorii C2. Ten důvod byl jednoduchý - evropský šampionát byl poslední světovou akcí, na které se v této disciplíně ještě soutěžilo.
I proto vzali poslední mistři Evropy Jonáš Kašpar s Markem Šindlerem vlajku se stejným nápisem i na pódium pro tři nejlepší.
Byť šlo o rozlučku, vlastně vůbec nebyla smutná.
Jistě, pár slz se hlavně u partnerek deblkanoistů objevilo, pro všechny fanoušky (české především) a také deblkanoisty to však bylo více než důstojné a usměvavé adieu.
Adieu, které nakonec dokonali čtvrtí z šampionátu Gauthier Klauss s Matthieu Pechem. Francouzi po odpoledním závodu hlídek nelenili a na počest konce jedné éry a jedné disciplíny přímo u cíle svou loď rozřezali motorovou pilou.
Francouzi Gauthier Klauss s Matthieu Pechem řežou svou loď napůl.
Bylo to stylové rozloučení se s tradiční kategorií, která v programu největších šampionátů bude odteď chybět.
„To umírání ale bylo strašně dlouhé a spoustu věcí jsme si měli šanci vyřešit vnitřně sami se sebou už předtím,“ popisoval v cíli Kašpar.
A takové bylo jejich pozvolné loučení se.
Vyřazeno z programu
Před dvěma roky si v Riu splnili sen.
Dostali se na olympiádu a co víc - dlouho jeli o zlato. Vlastně až do třetí branky od konce, než přišel prudký náklon, převrácená loď a ztráta veškerých nadějí.
„Tehdy jsem strašně moc zestárl,“ popisoval trenér Ondřej Štěpánek, sám dvojnásobný olympijský medailista v této disciplíně.
To už všichni tak nějak tušili, že bude ještě hůř. Že konec se blíží a je nevyhnutelné. Jen kdyby nepřišel tak rychle.
Loni získala dvojice Kašpar & Šindler na evropském šampionátu bronz. Světovém poháru dlouho vládla, než o pouhé dva body skončila druhá.
A na světovém šampionátu ve francouzském Pau přišla o medaili o pouhých 19 setin.
Už tam oba věděli, že je zle.
V červnu totiž padlo definitivní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který v programu olympiád nahradil jejich disciplínu kánoemi žen.
„Je to smutné. Doufali jsme, že se to nějak udělá, přidá sada medailí nebo nevím. Ale dopadlo to tak, jak všichni říkali. Přitom olympiáda je motor,“ popisoval Štěpánek.
Jonáš Kašpar (vpravo) s Markem Šindlerem během finálové jízdy na mistrovství světa v Pau.
Takový motor, že jakmile byla disciplína vyřazena z programu her, některé národní federace o ni okamžitě ztratily zájem. Finanční kohoutky na podporu deblkanoí vyschly třeba v Německu, Polsku nebo Velké Británii.
Některým přípravu platil domácí klub, někteří si ji hradili z vlastní kapsy.
I proto už v loni v Pau startovalo jen osmnáct týmů z osmi evropských zemí. Bylo čím dál jasnější, že evropský šampionát v Troji bude pro deblkanoe tím úplně poslední.
Toho se už zúčastnilo jen 15 lodí z šesti zemí.
Život po životě
A pro Čechy to bylo od začátku povedené představení.
Ze semifinále Kašpar s Šindlerem postoupili i přes čtyři trestné sekundy ze čtvrtého místa.
A ve finále pak byli skvělí.
Na úvodním mezičasu vedli dokonce o tři a půl vteřiny! Pak ale přišel dotyk na šestnácté brance a k tomu dvě vteřiny navíc.
„Je to ale naše domácí trať, víme, kam pro tu vodu sáhnout. Věděli jsme, že se musíme dál koncentrovat a jet si to svoje. Ne vždy se to povede, ale dneska to klaplo,“ těšilo pak v cíli Kašpara.
Tím totiž Češi projeli na prvním místě o 87 setin před Němci Robertem Behlingem a Thomasem Beckerem.
Když už je pak nikdo nepřekonal, mohli na závěr své kariéry slavit svůj největší úspěch.
„Nic lepšího jsme si nemohli přát. Chtěli jsme končit na vrcholu a taky jsme tak skončili. Bohužel trochu dřív, ne jsme chtěli, ale aspoň jeden bod z našeho plánu vyšel,“ těšilo pětadvacetiletého Šindlera.
Velký český rozlučkový den poté na bronzovém místě dokreslili Ondřej Karlovský s Jakubem Jáněm.
„Ta motivace už letos byla trochu na bodu mrazu. Věděli jsme, že budeme končit a už neměli moc drajv pokračovat v tom dál. Ale snažili jsme si to nepřipouštět, a hlavně se tady ukázat v plné síle. Že se to podařilo, za to jsme strašně rádi,“ těšilo Karlovského.
Obě české deblkanoe nyní čeká život po životě.
Zatímco Kašpar s Šindlerem svou budoucnost do evropského šampionátu až tak neřešili, u Karlovského s Jáněm je jasno.
„V cestách se rozdělíme. Díky Dukle zkusím rok štěstí v kategorii C1. Věřím, že nějaký skrytý talent ve mně ještě bude, akorát to musím obnovit po těch třech letech, co jsem na tom neseděl,“ plánuje Jáně.
Karlovský sobotním bronzem podobně jako Kašpar s Šindlerem ukončil kariéru. „Od neděle se začnu připravovat na státnice, které mě čekají za tři týdny a pak si budu hledat práci. Rád bych zůstal u sportu,“ doplnil Karlovský.
