David Křížek přesto s jiskrou v očích říká: "Jdu do toho." Před jachtařem, jenž na minulé olympiádě trénoval Lenku Šmídovou, ční výzva z největších: Minitransat.
"Extrém, dobrodružství i závod," říká o 8000kilometrovém souboji sólových jachtařů na "kocábkách", dlouhých jen 6,5 metru. Od francouzských břehů napříč Atlantikem do brazilské Bahie. S jedinou zastávkou na Kanárských ostrovech.
"Je to největší projekt v dějinách českého jachtingu," říká.
A také vstupní brána k ještě bizarnějšímu podniku, závodu osamělých mořeplavců kolem světa.
Minitransat se uskuteční až v září 2007, ale dlouhá plavba na startovní čáru už začala. Od února trénovali Křížek i další Čech – Vodička – v jadranských vodách.
"Často v teplotě okolo nuly a za větru o síle 50 kilometrů za hodinu."
Nyní je čekají povinné kvalifikace: tisíc mil sólové plavby z Chorvatska do Francie a potom závody do Irska i na Azory. Jen ti, kteří je absolvují, smějí za rok podstoupit největší galeje.
V Atlantiku zůstane Křížek bez spojení s civilizací. "Pouze v případě přímého ohrožení života smím vyslat záchranný signál. Pak by ke mně do 24 hodin mohla doplout nějaká loď."
Aby nedošlo ke katastrofě, může si dovolit usnout nejdéle na 20 minut. Denně neprospí víc než tři hodiny.
Výjimkou však nebudou ani osmačtyřicetihodinové úseky, kdy nezamhouří oči. "Pracovat v noci na plný výkon, rvát se s plachtama a počítat přitom kurz, to je nejtěžší."
Dvanáct dnů teď byl napojený na přístroje, které zkoumaly délku a hloubku jeho spánku. "Experti měřili, kdy je pro mé tělo spánek nejvýživnější."
Názor lékaře"Dlouhodobý nedostatek spánku rozhodí regulační systémy těla. Důsledky nelze dopředu určit. Spát po dobu 32 dnů tři hodiny denně je extrém, ale může to vydržet. Při minulé plavbě přes Atlantik ve dvoumístném katamaránu jim uhnilo kormidlo a museli bdít. Ke krátkodobému spánku bez hypnotik mu pomůže i hormon melatonin." Jaroslav Větvička, šéflékař českých olympioniků a Křížkův pomocník |
Zjistili, že ve 14.30. Na 20 minut! V tu dobu musí Křížek věřit autopilotu a doufat, že do jachty nevrazí třeba velryba. Pak hrozí, že vyvázne se zlomeným kýlem, kormidlem či stěžněm, zůstane napospas vlnám.
Zabrat dostane i žaludek. Velké zásoby potravin by příliš zatížily loď. Za lepšího počasí si na miniaturním vařiči aspoň ohřeje vodu na polévku. Jinak ho musí zasytit sušené maso, energetické tyčinky. "Určitě zhubnu. A jak!" předpovídá mořeplavec, jenž váží 72 kg.
V roce 2000 plul přes Atlantik na nafukovacím katamaránu, tehdy ve dvoučlenné posádce. "Po týdnu jsem měl o 10 kilo míň."
Převlékat se bude minimálně, proč zatěžovat loď dalším oblečením? Omezí též hygienu, sladké vody naloží poskrovnu. "Mýt se musíme ve slané. Člověk je pak celý olepený, mýdlo nejde ve slané vodě smýt."
Před šesti lety čekal s kolegou uprostřed oceánu 20 dní na déšť, aby z nich smyl mýdlo. "Pak konečně začalo pršet. Jenže ten déšť nás minul o sto metrů..."
Křížkova loď, se kterou zkusí pokořit atlantické živly, stála 55 tisíc eur, tedy 1,6 milionu korun. Náklady kryjí sponzoři.
O bohatství nepůjde. Vítěz Minitransatu dostane pohár, věnec z tropických květin, koktejl a polibek od krásné Brazilky. Peníze žádné. "Ale ptají se snad horolezci, kolik jim kdo dá za výstup na osmitisícovku?"
