"Máme toho za sebou opravdu hodně. Před patnácti lety jsme se spolumajitelem Milanem Matzenaurem seděli na bednách od piva a snili o vybudování silného tenisového klubu. Dnes jsme někde jinde. A uběhlo to jako voda," říká spolumajitel firmy Miroslav Černošek.
Myšlenka založit marketingovou firmu byla před patnácti lety asi hodně odvážná. Kdo vůbec přišel na takový nápad?
Musím přiznat, že jsem to byl já a v první fázi to byl spíše sen. V roce 1990 jsem byl zvolený předsedou občasného sdružení TK Prostějov. Hráli jsme pouze krajský přebor a tehdy jsem si představoval, jak by bylo krásné porážet špičkové tenisové kluby v nejvyšší soutěži.
Nosit si v hlavě své sny je jistě hezká věc. K jejich uskutečnění ale vede dlouhá cesta. Ve kterém momentu odstartovala ta vaše?
Na takové věci se nedá zapomenout. Spolumajitel tehdejších Dopravních staveb v Prostějově Milan Matzenauer v té době sponzoroval hokej v Olomouci a nebyl tam příliš spokojený. Jeho bratr hrával v Prostějově tenis. Slovo dalo slovo a dostal jsem nabídnuté na tu dobu neskutečné peníze. V prvním roce půl milionu a v dalším celé dva. Hokejisté nám vlastně tak trochu pomohli.
To zní hodně jednoduše...
Jedna komplikace přece jen existovala. Milan Matzenauer měl jednu podmínku - abych v TK Plus dělal profesionálně na plný úvazek. Do té doby jsem chodil do práce v Oděvním průmyslu, měl jistotu výplaty a doma dvě děti. A před sebou nabídku, která byla lákavá, ale nebyla jistá. Rozhodoval jsem se tři měsíce.
Jedna věc je osobní rozhodnutí. Jediná osoba ale na všechno nemůže stačit ani při maximálním nasazení. Jak dlouho vám trvalo, než jste o myšlence silné sportovní firmy přesvědčil další partnery?
Taková věc je vždy běh na dlouhou trať. Mezi naše výrazné partnery třeba patří město Prostějov. Spolupráce začínala na příspěvku ve výši jedenáct tisíc korun. Naše aktivity ale postupně přesvědčily vedení města, že pracujeme dobře, a od toho se pak odvíjela větší podpora ze strany města. Podobné to bylo i u dalších partnerů, ale také u sportovců, o které jsme usilovali. Jirku Nováka jsme přemlouvali půl roku, než přestoupil ze Zlína.
Miroslav Černošek se narodil 27. dubna 1948. Je ženatý, má dvě dcery a tři vnoučata. Ukončil vysokoškolské vzdělání s titulem PhDr. Je autorem myšlenky prezentace hvězd NHL - Jágr team. Přednáší sportovní marketing na Fakultě tělesné kultury UP Olomouc. |
Když se ohlédnete zpátky, umíte určit okamžik, ve kterém jste si poprvé řekl, že jste úspěšní?
Zřejmě to byl první domácí tenisový titul. To už nás nešlo přehlédnout. Navíc jsme získali do týmu třeba Martinu Hingisovou nebo Petra Kordu. S tím pak souviselo navázání spolupráce s perspektivními firmami. Jako příklad uvedu Agrofert. V době, kdy začínal, tak byl známý malému okruhu odborníků, a dnes je to společnost s obratem přes sto miliard korun.
Přejděme od vzpomínek k současnosti. V jaké kondici je TK Plus v roce, kdy slaví patnácté narozeniny?
Troufám si říci, že v hodně dobré. Projekty, o které se staráme, jsou úspěšné, a tak je vnímají i naši partneři. I proto jsou dlouhodobě finančně zajištěny. Smlouvy u basketbalu, Zlaté tretry nebo Jágr teamu platí až do sezony 2007/08. Rozhodující partneři jsou spokojení, takže můžu potvrdit, že se nám daří dobře.
To není v současné době, kdy si řada sportů stěžuje na nedostatek financí, zcela obvyklé. Můžete prozradit recept na úspěšnost?
To není žádné tajemství, ani náš vlastní objev. Sportovní marketing má své zákonitosti. Žádnému sportu se nedaří dlouhodobě a s tím je spojený i zájem sponzorů. Proto se snažíme naše aktivity neustále rozšiřovat. Děláme více sportů a tím můžeme oslovit větší počet partnerů. Je v tom i kousek štěstí - zatím jsme se při rozhodování, do čeho jít, pokaždé trefili.
Nezdá se mi, že by vaše rozhodování o dalším rozšíření aktivit bylo střílením od pasu. Jak v TK Plus vypadá příprava před rozhodnutím, jestli jít do dalšího projektu?
Každý takový projekt má šanci pouze ve chvíli, kdy je finančně zajištěný. Proto vždy hledáme možnosti, jak zamýšlenou novinku zabezpečit. Je to taková dělostřelecká příprava. Prioritou je v té chvíli znalost zájmů šéfů případných firem, které se chystáme oslovit. Jaké mají vztahy ke stávajícím partnerům, jaký sport osobně preferují, jestli jejich podniky mají aktivity na Moravě. To musíme mít zmapované ještě předtím, než vstoupíme do jednání. Vždy jsme při předkládání naší nabídky připravení. Je to trochu jako z učebnice vojenské strategie.
Obhospodařujete poměrně široké sportovní spektrum. Co vás vedlo k rozšiřování sportovních aktivit směrem, jakým jste se ubírali? Od tenisu k hokeji, pak dál k atletice a basketbalu.
Není to tak nelogické, jak se může zdát. Přemýšleli jsme o tom, co bude s tenisem, až skončí Hingisová, Korda nebo Nováček. A naše volba padla na Jágr team. Především proto, že osobnost Jardy Jágra je u nás fenoménem, a také proto, že z pětimiliardového balíku reklamních peněz končí v hokeji každý rok celé dva. Ke Zlaté tretře jsme se dostali jiným způsobem. Usoudili jsme, že Ostravsko je zajímavý region se silným zázemím a pokusili jsme se oživit tradiční podnik, který se dokonce dva roky nepořádal. A dnes je to špičková akce, kterou proteče čtyřicet milionů za tři hodiny, a vysílá se ve 150 zemích světa. A to je pro člověka z Prostějova vrchol. Také náš vstup do basketbalu nebyl náhodný. V regionu nám bylo vyčítáno, proč nejdeme do kolektivního sportu typu hokeje nebo fotbalu. Tyto sporty ale z našeho pohledu nejsou čisté. Po určitém zvažování jsme zvolili basketbal, který je především ve světě fenomén srovnatelný s fotbalem. Navíc přemýšlíme o volejbale žen, kde se nám zdá, že by to mohlo být atraktivní.
Ještě se vrátím k financování vašich aktivit. Zcela určitě svojí roli hrají také osobní vztahy s klíčovými zástupci silných firem na trhu. Do jaké míry mohou ovlivnit rozhodování o tom, jestli budou podporovat vaše akce?
Samozřejmě, že osobní kontakt nebo přátelství může celé jednání zjednodušit. Naprosto neznámá firma se i s dobrým projektem dostane pouze na jednání k marketingovému řediteli firmy, a ten sám rozhodovat nemůže. Osobní vazby navíc pomáhají při seznamováním prostředí v konkrétní společnosti. Z tohoto pohledu je to pro nás jednodušší, protože s celou řadou partnerů se léta známe a víme o sobě.
Právě osobní vztahy se však nedají předávat jiným osobám. Jak bude jedou fungovat TK Plus ve chvíli, kdy nebude využívat kontaktů Miroslava Černoška a ve vedení vašich partnerů budou jiné osoby než dnes?
Samozřejmě, že si uvědomujeme určitý generační problém, který před námi stojí. Už před časem jsme se ale se spolumajitelem Milanem Matzenauerem rozhodli, že na post generálního ředitele jmenujeme Petra Chytila. V jeho osobě máme šanci pokračovat v naší práci. Znám jej řadu let a jeho schopnostem věřím.
To už je pohled do budoucnosti. Jaká bude TK Plus třeba za dalších patnáct let?
Pracujeme na tom, aby byla úspěšná. Stačí se podívat na mládežnické týmy tenistů a basketbalistů. Snažíme se vychovávat další generaci, která by měla být úspěšná. A na úspěšné sportovce se peníze shánějí snadněji. Osobně chci pomáhat firmě co nejdéle. Už kvůli svým vnoučatům, kterým bych chtěl pomoci ve vstupu do dospělého života. Moje vize je, že pokud bude úspěšná firma, můžu jim být prospěšný více.
Nenapadlo vás někdy, že jste mohli být ještě úspěšnější, kdybyste přesunuli sídlo do Prahy?
Tak jsem nikdy neuvažoval. Jsem hrdý na to, že jsme se dostali na vrchol právě z Prostějova. Z provinčního města. Jsem patriot a už několikrát jsme odmítl nabídku jít dělat do hlavního města. Jiná věc je, že do Prahy často jezdím pracovně, protože bez osobního kontaktu se prostě některé věci nedají dělat. Stěhování ale nepřipadá v úvahu. V Prostějově jsem se narodil a tady i zemřu. A tak to bude.
