Zatažená obloha, zamyšlené pohledy pilotů a manažerů upřené k obloze, nažhavené mobilní telefony a špióni na vzdálených rychlostních zkouškách. Kulisu servisní zóny automobilové Bohemia Rallye pak jen doplňují časté pohledy na ručičky hodinek. Do startu zbývá jen pár minut a je na pilotech, aby se rozhodli, co obout na soutěžní speciál.
Trinerův tah, špióni a smích
Emil Triner, stříbrný pilot Bohemia Rallye, sáhl na poslední chvíli před startem druhé etapy po mokrém obutí. Další elitní jezdci učinili opak. Na jejich speciály kategorie WRC nasadili mechanici kola se suchými gumami. Bez možnosti jejich výměny musely posádky absolvovat tři rychlostní zkoušky. O pár desítek kilometrů dál se Triner mohl jen smát.
Tah mu vyšel a na 14. rychlostní zkoušce, která měřila téměř 20 kilometrů, soupeřům ujel o mnoho vteřin či v některých případech o celé minuty. Výrazně tak vykročil ke stříbrnému stupínku.
„Měl jsem ale na trati spolehlivé špióny. Ti mně doporučovali nasazení mokrých pneumatik. Stejný názor měl i můj bývalý navigátor Pavel Štanc. Přidal jsem k tomu svoje zkušenosti z předchozích startů v Bohemii a bylo rozhodnuto. Mechanici obuli mokré gumy. Na úvodní zkoušce jsem měl chvíli zatnuto. Silnice byla úplně suchá a na mokrých gumách jsem evidentně prodělával. Ovšem na dalších testech jsem bohatě vydělal,“ usmívá se Emil Triner.
Risk čtyř odvážných
Není co ztratit, mínila před startem nedělního závodu pohárových octavii v Brně čtveřice jezdců: Martin Dlouhý, Pavel Červenka, Petr Majer a František Došek. Zatímco dvacet jejich soupeřů si nechalo namontovat kola se vzorkem, oni vsadili na slicky. Dráha byla přitom mokrá a pořád drobně pršelo.
Všem odvážným se tah vyplatil a ostatní jen skřípali zuby. Dlouhý startovala z první pozice a všem s jasnou převahou jel. Červenka, Majer a Došek startovali ze samého chvostu pole, ale díky správnéhu rozhodnutí a dravé jízdě poskočili v tomot pořadí až za Dlouhého.
„Je to vždycky otázka rozhodnutí a štěstí, já ho měl zrovna v Brně, příště to může být jinak,“ řekl lídr Octavia Cupu Dlouhý, který měnil gumy jako jediný narychlo na startovním roštu. Jeho otec, také Martin, synovi spílal, že dělá hloupost. Po závodě pak radostně volal přátelům: „Martin zase vyhrál!“
Červenka projel startovním polem jako nůž máslem a skončil druhý. „První kola jsem se po trati docela klouzal. Suché obutí byl opravdu risk. Jenže, co jsem mohl ztratit? Nic! Na mokrých bych se asi o pár míst kupředu prokousal, ale to by bylo vše. Trať ale poměrně rychle oschla a v cíli jsem se radoval,“ říká Pavel Červenka.
3. července 2001 11:30
