Karlovarský závodník Pavel Červenka se jel do okolí Zlína především učit. Z okruhových podniků má zkušeností na rozdávání, startoval s motokárou, pak s Formulí Ford, tu vystřídal pohárový Ford Fiesta a teď škodovka octavia, ale rallye pro něj byla něčím neznámým.
„Než jsme se do Zlína vydal, tak jsem sháněl o rallye všechny dostupné informace. Pečlivě jsem sledoval Rallye Agropa. Před prvními tréninkovými kilometry jsem si myslel, že už o soutěžích něco vím. Ale skutečnost byla jiná – nevěděl jsem nic. Itinerář jsem viděl poprvé a s rozpisem tratě rychlostní zkoušky jsem na tom byl stejně. S navigátorem Viktorem Semelem jsme věnovali první rychlostní zkoušce prakticky celý den. Pak jsem se alespoň trochu zorientoval,“ vzpomíná Pavel Červenka. Vypůjčenou Hondu Civic nakonec dovezl do cíle bez škrábnutí a v první padesátce ze 140 posádek na startu. Více si při debutu nepřál.
Při okruhových závodech vidíte fanoušky jen na dálku. Při Barum Rallye jste jel téměř neustále ve špalíru diváků. Jak to na vás působilo?
Bylo to něco fantastického. Atmosféra mě nadchla. Myšlenky na střet z fanoušky nebo stromy v okolí rychlostních zkoušek jsem si nepřipouštěl. Říkal jsem si, že jedu po okruhu, který je jen o něco užší. Už před startem jsem věděl, že rallye jsou v Česku jednoznačně populárnější než okruhy. Ovšem skutečnost všechno předčila. V Mostě či v Brně se fanoušci většinou počítají nejvíce na tisíce. Při Barumce jich bylo na statisíce. To nepotřebuje větší komentář.
Automobilová rallye je obdobou cyklistické časovky. Konkurenty nevidíte, jen se v servisní zóně dozvíte dosažené časy z rychlostních zkoušek. Nechyběl vám přímý kontakt se soupeři na trati?
Docela ano, jsem na něj za roky, co se okruhovým závodům věnuji, přece jen zvyklý. Přesto se mně rallye líbila. Nejel jsem ani tak pomalu, vždyť mně mnohem zkušenější soupeři ujeli v rychlostní zkoušce průměrně jen o osm vteřin. Tak malý rozdíl jsem nečekal. Ale odvezl jsem si další poznatky. Třeba to, jak je důležitá vysoká sebekontrola pilota. Nedá se jet tak bezstarostně, jako když jsou v okolí tratě široké kačírky. Rallye je náročná na psychiku, sebemenší rozhození je znát. Důležitá je i kondice. Už teď přemýšlím, jak pozměním zimní fyzickou přípravu. Více než dvanáct hodin v autě je znát.
Poprvé v kariéře jste nebyl v kabině sám, ale řídil jste se pokyny spolujezdce. Jak jste si na diktát Viktora Semela zvykl?
Docela rychle. Padli jsme si totiž hned do oka. Oba nezkazíme žádnou legraci a rychle jsme si porozuměli i na trati. Pokud mám vyjádřit, na kolik jsem se řídil Viktorovými pokyny, tak je to devadesát procent. Až později jsem si uvědomil, jak šikovně mě vedl. Dokázal mě zrychlit i zpomalit. Během soutěže jsem si to vůbec neuvědomil. Došlo mně to až doma. Proto spolu pojedeme i další rallye.
Seriál pohárových octavií vyvrcholí příští týden v Mostě, ale už bez vás. Dáváte přednost startu v Magnum Rallye ve Vyškově. Má na rozhodnutí vliv to, že vás komisaři z předposledního závodu octavií dodatečně vyloučili kvůli nevyhovujícímu výfukovému potrubí?
Nemá ani v nejmenším. Technický problém jsme si s organizátory vyříkali. Rozhodnutí o tom, že opustím okruhy, padlo týden při Agropa Rallye, tady týden před závodem v Mostě, ze kterého jsem byl vyloučen. S myšlenkou na rallye jsem ale koketoval už dlouho před tím. Na závody octavií ale nezanevřu. V neděli po Vyškovu nechci v Mostě chybět. Poprvé uvidím závod z tribuny a jsem zvědavý, jaké to bude.
„Než jsme se do Zlína vydal, tak jsem sháněl o rallye všechny dostupné informace. Pečlivě jsem sledoval Rallye Agropa. Před prvními tréninkovými kilometry jsem si myslel, že už o soutěžích něco vím. Ale skutečnost byla jiná – nevěděl jsem nic. Itinerář jsem viděl poprvé a s rozpisem tratě rychlostní zkoušky jsem na tom byl stejně. S navigátorem Viktorem Semelem jsme věnovali první rychlostní zkoušce prakticky celý den. Pak jsem se alespoň trochu zorientoval,“ vzpomíná Pavel Červenka. Vypůjčenou Hondu Civic nakonec dovezl do cíle bez škrábnutí a v první padesátce ze 140 posádek na startu. Více si při debutu nepřál.
Při okruhových závodech vidíte fanoušky jen na dálku. Při Barum Rallye jste jel téměř neustále ve špalíru diváků. Jak to na vás působilo?
Bylo to něco fantastického. Atmosféra mě nadchla. Myšlenky na střet z fanoušky nebo stromy v okolí rychlostních zkoušek jsem si nepřipouštěl. Říkal jsem si, že jedu po okruhu, který je jen o něco užší. Už před startem jsem věděl, že rallye jsou v Česku jednoznačně populárnější než okruhy. Ovšem skutečnost všechno předčila. V Mostě či v Brně se fanoušci většinou počítají nejvíce na tisíce. Při Barumce jich bylo na statisíce. To nepotřebuje větší komentář.
Automobilová rallye je obdobou cyklistické časovky. Konkurenty nevidíte, jen se v servisní zóně dozvíte dosažené časy z rychlostních zkoušek. Nechyběl vám přímý kontakt se soupeři na trati?
Docela ano, jsem na něj za roky, co se okruhovým závodům věnuji, přece jen zvyklý. Přesto se mně rallye líbila. Nejel jsem ani tak pomalu, vždyť mně mnohem zkušenější soupeři ujeli v rychlostní zkoušce průměrně jen o osm vteřin. Tak malý rozdíl jsem nečekal. Ale odvezl jsem si další poznatky. Třeba to, jak je důležitá vysoká sebekontrola pilota. Nedá se jet tak bezstarostně, jako když jsou v okolí tratě široké kačírky. Rallye je náročná na psychiku, sebemenší rozhození je znát. Důležitá je i kondice. Už teď přemýšlím, jak pozměním zimní fyzickou přípravu. Více než dvanáct hodin v autě je znát.
Poprvé v kariéře jste nebyl v kabině sám, ale řídil jste se pokyny spolujezdce. Jak jste si na diktát Viktora Semela zvykl?
Docela rychle. Padli jsme si totiž hned do oka. Oba nezkazíme žádnou legraci a rychle jsme si porozuměli i na trati. Pokud mám vyjádřit, na kolik jsem se řídil Viktorovými pokyny, tak je to devadesát procent. Až později jsem si uvědomil, jak šikovně mě vedl. Dokázal mě zrychlit i zpomalit. Během soutěže jsem si to vůbec neuvědomil. Došlo mně to až doma. Proto spolu pojedeme i další rallye.
Seriál pohárových octavií vyvrcholí příští týden v Mostě, ale už bez vás. Dáváte přednost startu v Magnum Rallye ve Vyškově. Má na rozhodnutí vliv to, že vás komisaři z předposledního závodu octavií dodatečně vyloučili kvůli nevyhovujícímu výfukovému potrubí?
Nemá ani v nejmenším. Technický problém jsme si s organizátory vyříkali. Rozhodnutí o tom, že opustím okruhy, padlo týden při Agropa Rallye, tady týden před závodem v Mostě, ze kterého jsem byl vyloučen. S myšlenkou na rallye jsem ale koketoval už dlouho před tím. Na závody octavií ale nezanevřu. V neděli po Vyškovu nechci v Mostě chybět. Poprvé uvidím závod z tribuny a jsem zvědavý, jaké to bude.
