Hodně váhal, jestli se do dalšího dakarského dobrodružství se svou pardubickou stájí Barth Racing vůbec pustí. K tomu, aby je podnikl i počtvrté, manažera Michala Burkoně, šéfa Autocentra Barth, nakonec přesvědčily zejména tři okolnosti.
„Jedním z důvodů je to, že se bude závodit v Peru,“ podotkl Burkoň. Peruánské písky pamatují leda matadoři týmu Josef Macháček a David Pabiška, dakarští jezdci se s nimi totiž potýkali naposledy v roce 2013. Barth Racing přitom poprvé soutěžil až dva roky nato, takže ostatní členové týmu mají zkušenost „pouze“ s Argentinou, Bolívií, Paraguayí, případně s Chile.
„Druhý důvod je ten, že pořadatel rozhodl, že start bude až 6. ledna. Tudíž silvestr strávíme doma,“ těšilo Burkoně. „A třetí faktor byl Pepa Macháček - řekl jsem, že bez něho už do toho nepůjdu. Vyhecovali jsme se, že když on ještě pojede Dakar, tak i já budu pokračovat,“ prozradil.
Velký tým = velký stres
Heřmanoměstecký rodák Macháček, pětinásobný vítěz kategorie čtyřkolek, je tváří týmu a svým způsobem „maskotem“ celého Dakaru. Burkoň ovšem bude mít na starost mnohem víc lidí. Loni jich bylo včetně závodníků sedmnáct, letos jedenadvacet. Není divu - týmu Barth Racing k dosavadním dvěma čtyřkolkářům a dvěma motocyklistům přibyla také posádka osobního automobilu Boris Vaculík-Martin Plechatý a jejich mechanici Zbyněk a David Luňákovi.
Že kočírovat tolik osob může být místy pořádně o nervy, ukazuje jeden dakarský příběh z loňska, naštěstí s dobrým koncem. Nešlo přitom o úraz, který utrpěl Josef Macháček ve čtvrté etapě.
„Onemocněl nám tam vážně jeden z mechaniků, kterého jsem osobně přesvědčil, aby s námi na Dakar jel. Byl v ohrožení života,“ líčil Burkoň. „V půlce závodu jsme ho transportovali do Čech, nevypadalo to s ním dobře. Zvažoval jsem pak, jestli mám ten stres zapotřebí; nebyl jsem úplně přesvědčený o tom, že dál můžu nést odpovědnost a rizika za lidi tam,“ pokračoval. Zmíněný mechanik se do práce vrátil až po půlročním léčení. „Teď už je to dobré. Ale bylo to velmi nepříjemné,“ doplnil Burkoň.
Dostat na rampu co nejvíc jezdců
Rozpočet týmu pro letošní Dakar se pohybuje mezi osmi a deseti miliony korun.
„Přesně to nevím, ale velkou část se nám podařilo pokrýt díky příspěvkům od sponzorů, takže nás to nic moc nestojí,“ poznamenal Burkoň. Tak jako vždycky si přeje, aby do cíle, který je tentokrát v argentinské Córdobě, dorazilo co nejvíc závodníků Barth Racing. „Rád bych tam dotáhl všechny, ale bude to velmi náročné,“ uvědomuje si manažer stáje.
Tím spíš, že jezdci svorně tvrdí, že se na Dakaru nechtějí kochat výhledy do krajiny, ale útočit na co nejlepší umístění. Loni dvanáctý čtyřkolkář Zdeněk Tůma touží proniknout do desítky. Josef Macháček, který před rokem vinou zranění ramene a klíční kosti Dakar nedokončil, si věří na top 5. Motocyklista David Pabiška, loni 45., chce útočit na druhou desítku (v minulosti byl nejlépe 18.).
A polepšit si hodlá rovněž druhý motorkář Rudolf Lhotský, minule 82. Otázka je, co předvedou nováček Vaculík s navigátorem Plechatým, nicméně ani oni se nechtějí ve výsledkové listině krčit někde na chvostu. Šance na to, že po cestě k cíli nešikovně trefí kámen nebo jim selže technika, tím úměrně roste. Ale právě o tom je dakarské závodění.
Každý den pořad v televizi
Jeho pozadí bude stejně jako před rokem fanouškům v Česku přibližovat moderátor Vlasta Korec.
„Spousta lidí se mě ptala, jak to tam v zákulisí funguje. Dohodli jsme se s Českou televizí a jsme připraveni na Dakaru každý den natočit poměrně rozsáhlý pořad. A zajistit sestříhání a odeslání do televize, aby se tu druhý den mohl vysílat,“ nastínil Burkoň.
Bude to tedy „upgrade“ ve srovnání s loňskými krátkými videonahrávkami. V nich mohli diváci sledovat například bivak v Bolívii totálně vyplavený po vytrvalých lijácích, kdy bylo nadmíru obtížné dostat vozidla z bahna na pevnou silnici. Tahle neblahá zkušenost si mimochodem v Barth Racing vyžádala adekvátní opatření.
„Zařídili jsme se tak, abychom se dokázali vyspat celý tým i ve střešních stanech a nemuseli v takové situaci spát na zemi v bahně,“ vysvětlil manažer Burkoň.
