Že by však letošní kulatiny měly být signálem k tomu, aby staronový evropský šampion, letos potřetí ve třídě Touring Autocross, ve svém závodnickém snažení alespoň zvolnil, zatím nehrozí.
„Vím o pár jezdcích, kteří by příští rok mohli v naší třídě objet celý šampionát. To by byla nová výzva,“ říká jen deset dnů poté, co druhým místem v závěrečném podniku seriálu završil úspěšnou sezonu, v níž měl titul jistý už před tímto závodem.
Krásná sezona, vyhrál jste sedm závodů z deseti a i v těch zbývajících jste se dostal na stupně vítězů. Bylo něco, co nevycházelo?
V závodech moc ne, spíš jsme měli problémy se zázemím. Trochu jsme si naběhli s autobusem, takže jsme to řešili ve spolupráci se spřízněnými firmami různě a museli jsme improvizovat, bylo to pro kluky hodně spartánské. Nakonec jsme si na poslední závody museli půjčit kamion, abychom vůbec přejeli Alpy. Dík všem, kteří nám pomohli, a dík klukům z týmu, že to všechno zvládli. Byť sezona vypadá jednoznačně, tak jednoduché to nebylo.
A závodnická stránka?
Jedna slabší chvilka přišla v německém Matschenbergu ve čtvrtém závodě. Shodou okolností jsem tam loni zničil motor, letos jsme tam přijeli a zjistili jsme, že nemáme potřebné pneumatiky.
Co se stalo?
Vždycky to byla rychlá trať a s tím jsme také letos počítali. Jenomže pořadatelé na část tratě něco navezli a my jsme na měkký povrch pneumatiky neměli. Tak jsme pro ně narychlo jeli domů a pak se to asi odrazilo i na výsledku.
Jinak nic?
Naštěstí nic, což je ale zásluha kluků z týmu, kteří se o auto starají perfektně. Stejně jako o to dát dohromady dobré auto. Jedna část toho všeho je ho postavit, druhá ho odladit tak, aby všechno perfektně fungovalo. Všechno si stavíme a ladíme sami s pomocí několika firem a není to jednoduché. Naštěstí teď kolem sebe mám tým, který to chce dělat a chce něco dokázat.
Už řadu sezon sázíte na škodovky a fabie připravujete i některým dalším jezdcům. Je to dobrá volba?
Určitě, což ukazují výsledky. Když jsme postavili fabii první generace, tak jsme s ní získali v roce 2012 titul, s dvojkovou jsme vyhráli před dvěma lety a s trojkovou letos. A letos nám hodně pomohlo, že jsme s novým autem absolvovali poslední dva závody loňské sezony. Oba jsme vyhráli a auto tak bylo pro letošek odzkoušené.
Hned na začátku jste mluvil o nové výzvě, ani šedesátiny vás tedy nepřibrzdily?
Věk si nepřipouštím a ani ho nepočítám, počítám spíš odjeté sezony a těch je méně (smích). Tady ani nemám čas zestárnout a těší mě, že jsem dal celou sezonu bez problémů. Přece jen ten věk je trochu znát, protože často závodíte s třicetiletými kluky.
Máte na to nějaký osvědčený recept?
Každé ráno cvičím a plavu, musím se udržovat, hodně to pomáhá.
A asi také úspěchy jako ten letošní. Motivují vás?
Asi také, ale nás hlavně nabíjí pocit z auta. Když se nám podaří vyřešit nějaký zapeklitý problém a pak vyhrajeme třeba „jen“ rozjížďku. To je asi ta největší radost a to nás tlačí dopředu.
Václav Fejfar vede pole jezdců v lotyšské Bausce, druhý závod evropského šampionátu tam vyhrál.
Máte dva evropské tituly z třídy Buggy 1600 a teď třetí z tzv. plechovek, chybí už jen titul ze Super Buggy, kterou jste před lety také úspěšně jezdil. Stále plánujete vrátit se do ní?
Teď už to není aktuální. Před osmi lety jsem byl na operaci s očima a mám strach, že bych si to mohl zhoršit. Přece jen ve fabii jsem za sklem, v bugině by mi to asi občas nedalo a brýle bych odhodil a pak by to mohlo být nebezpečné.
V současné vaší třídě Touring Autocross v posledních dvou třech sezonách nebývalo na startu moc konkurentů. Nevadí to?
Jak už jsem říkal, mám zprávy, že by to příští sezonu mohlo být lepší, podle mě se blýská na lepší časy. V autokrosu se tohle pohybuje v takových vlnách. Když jsem před lety jezdil Super Buggy, tak v nich moc jezdců nebylo a cizinců taky málo. A podívejte se nyní. Teď by se to zase mohlo vracet i v plechovkách. Myslím si, že bychom se mohli příští sezonu dostat na dvacet až třicet jezdců, což je tolik, kolik nás bylo, když jsem v nich začínal.
