Konečně... O víkendu na turnaji Oktagon 42 v Bratislavě si spravil chuť. Po dlouhé a frustrující pauze překvapil hbitostí, energií a silou a jasně na body porazil domácího Slováka Romana Pauluse.
Hned se zařadil mezi přední osobnosti, o nichž se bude mluvit ve spojitosti s titulovou šancí v pérové váze do 66 kilogramů.
Návratu se Samsonidze nemohl dočkat. „Jak jsem mířil do klece, jen jsem se usmíval. Ptal jsem se sám sebe, jestli se to opravdu děje. Jako bych tomu nevěřil.“
Než si před dvěma lety zlomil nohu, pyšnil se pěkným skóre 8-1. Pak se to stalo. Pár sekund po začátku druhého kola proti Mohammedu Trabelsimu chtěl došlápnout, ale nešlo to.
Květen 2021 a Samsonidze nemohl uvěřit paradoxu.
Jen měsíc před tím s přítelkyní sledovali v televizi turnaj UFC a viděli, jak si Weidman o soupeře láme holenní kost a jak se mu při došlápnutí noha kroutí do nepřirozeného úhlu.
Od času 7:55 se můžete podívat na Samsonidzeho zranění před dvěma lety:
„Partnerku zděsilo, že je to úplně příšerné. Vysvětloval jsem jí, že se to děje jen výjimečně,“ poví Samsonidze.
A když za pár týdnů utrpěl stejný úraz on? „V tu chvíli jsem bolest ani necítil, jen obrovský smutek,“ vykládá Němec s gruzínskými kořeny.
Uběhlo čtvrt roku a to samé zranění se přihodilo nejslavnějšímu zápasníkovi světa McGregorovi v duelu s Dustinem Poirierem.
„Ani Weidman, ani McGregor do klece od té doby nevkročili, já se už zvládl vrátit,“ řekne hrdě Samsonidze.
Léčba nohy se však nepříjemně táhla a komplikovala. „Snažil jsem se zůstat pozitivní, ale když vám doktoři říkají, že se to nehojí dobře, že to asi bude chtít další operaci, docela vás to zarazí. Prožil jsem si těžké chvíle.“
Teprve loni v říjnu mu z nohy vyndali kovové součástky, až v listopadu se vrhnul do plné přípravy: „Není to tak dávno, co jsem začal. Jasně, i před tím jsem trénoval, sedíte na židli, boxujete... Ale to se absolutně nedá srovnávat.“
V sobotu v Bratislavě se předvedl ve skvělé formě. Vylepšil si skóre na 9-2 po jasné výhře. Ne snadné, ale o vítězi nebylo pochyb. Paulus si ze zápasu odnesl pomlácený obličej a stačí si prohlédnout fotky, aby vám došlo, že se Samsonidzem to v kleci nebylo příjemné.
„Roman byl ale hrozně tvrdý. Jeho brada mě ohromila. Bušil jsem do něj a on držel. Má před sebou skvělou budoucnost. Ani neumím popsat, co teď v sobě mám. Vítězství a návrat do klece po dvou letech, v kleci jsem se cítil strašně dobře, lépe než dřív. Ty slzy jsou z radosti,“ říkal po zápase.
Publiku pak udělal radost, když jim česko-slovensky řekl: Děkujem.
Samsonidze teď bude čekat na dalšího soupeře. V hlavním duelu turnaje se o titul porvali Losene Keita s Jakubem Tichotou, ten druhý prohrál.
Na titulovou šanci je pro 28letého Němce možná ještě příliš brzy, ale v dalším zápase by měl dostat žebříčkově vysoce postaveného soupeře. A pak by mohl být ve hře i pás šampiona.
