Do letošního hodnocení Světového poháru dálkových běhů FIS Marathon Cup si tak připsal první výrazný počet bodů.
"Bohužel ale svěťák už můžu stejně odepsat," říká někdejší vítěz prestižního lyžařského seriálu, který jen několik dnů před lednovou Jizerskou padesátkou onemocněl a přišel kvůli tomu o část sezony, "na druhé straně jsem konečně mohl prodat to, co ve mně je.
Asi nebylo nic příjemného krátce po začátku sezony přijít o možnost prosadit se.
Skoro už jsem nevěřil, že můžu letos prodat to, co jsem natrénoval, a že mi může nějaký závod vyjít. Přece jen se to už táhlo. Proto jsem v této sezoně ještě žádný pořádný závod se slušným výsledkem neodjel. Před Vánocemi jsem byl sice v Itálii na La Scambadě sedmnáctý, což na bruslení nebylo špatné, a navíc jsem dojel ve špičce, ale pak jsem onemocněl a trvalo hodně dlouho, než jsem se dal dohromady.
Vypadl jste kvůli tomu také ze seznamu uchazečů o dobrý výsledek na Jizerské padesátce, když jste ji musel vzdát.
Hodně mě to mrzelo. Letos jsem se na ni totiž hodně připravoval, odmítl jsem i závody v Číně, kam jsem na přelomu roku několikrát jel. Všechno vypadalo dobře, a pak najednou asi čtyři dny před závodem přišla viróza.
A trápila vás hodně dlouho.
Když už jsem začal závodit, zkusil jsem si klasickou část Dolomiten Laufu. Ale když jsem se vrátil, zase jsem měl horečky a musel jsem vynechat další závody. Byla v tom i italská Marcialonga, druhý závod Světového poháru, kde jsem nebodoval.
To už se nedá dohnat.
Na König Ludwig Laufu vám to ale vyšlo. Jaký to byl závod?
Hlavně hodně rychlý, jako skoro vždycky. Sešla se výborná konkurence, která k tomu ještě přispěla.Nedalo se moc o ničem přemýšlet, hlavně bylo potřeba jet. König je vždycky dost velký kalup a musíte se tomu přizpůsobit. Navíc hlavně Švédi mají soupeře hodně brzy přečtené a v průběhu závodu vás testují, jak na tom jste a jak jste pro ně nebezpečný. Je to samý nástup, občas dokonce sprint. Naštěstí jsem se udržel ve vedoucí skupině, ale přijelo nás vepředu hodně pohromadě. A jak jsem se cítil já a s čím jsem mohl počítat? To je těžké, protože člověk nikdy neví, co s ním závod udělá a jak na tom jsou soupeři. To platí i v případě, že jste zdráv.
Do finiše jste jel ve větší skupině, na co jste se v něm soustředil?
Hlavně neudělat chybu, do něčeho se nepřiplést, nezlomit třeba hůlku.Bylo to ještě komplikovanější tím, že na konci druhého okruhu jsme začali předjíždět turistické závodníky o celé jedno kolo a do místa, než se okruhy oddělily a my jeli do cíle, bylo někdy dost těžké se vyhnout. V samotném závěru jsem si, asi dobře, přejel do vedlejší stopy a dostal jsem se na druhé místo za Švéda Tynella. Bohužel v závěru mě předjel další Švéd Ahrlin a porazil mě snad o tři centimetry. Vrátil mi tím loňský rok, kdy jsem ho tam já v boji o druhé místo porazil snad o deset centimetrů.
Tento závod jste v minulosti třikrát vyhrál, loni jste byl druhý. Co vám na něm vyhovuje?
Mám ho opravdu docela rád. Je rychlý a hodně se jede na ruce soupaží.Také mě vyhovuje, že díky tomu jsme na trati jen kolem dvou hodin, to je pro mě tak akorát
Berete třetí místo při letošních problémech skoro jako vítězství?
Tak to zase ne, vítězství je přece jen vítězství. Je ale pravda, že si v tuto chvíli musím říct zaplaťpánbůh za něj. Už třeba proto, že v posledních letech hodně vzrostla konkurence, soupeři dřív nebyli tak silní.
Zmínil jste se, že letošní ročník Světového poháru je pro vás z hlediska celkového pořadí už pryč, na co se tedy ve zbytku sezony soustředíte?
Na to, abych zajel dobré výsledky, vždyť jsem na to celý rok trénoval.Šance ještě je, jede se třeba ve Francii, v Estonsku, v Norsku a hlavně na začátku března Vasův běh ve Švédsku.
