„Prožil jsem toho docela dost,“ líčil jedenatřicetiletý skokan v rozhovoru pro ČTK. v úvodu sezony příští týden v polské Wisle tak bude scházet a nepojede ani do finské Ruky a ruského Nižního Tagilu. Jistá není ani jeho účast na odloženém mistrovství světa v letech na lyžích v Planici od 10. do 13. prosince. „Tomu moc šancí nedávám,“ uvedl Koudelka. Cílem je až švýcarský Engelberg 18. až 20. prosince. „Tam bych chtěl skákat, abych před Turné stihl jeden závod.“
Kvůli komplikacím nepodléhá myšlenkám na konec kariéry. „Určitě ne. Byla by škoda to uzavírat zraněním,“ řekl vítěz pěti závodů Světového poháru. „Když jsem si zranil koleno, tak jsem z toho byl den špatný a říkal si, že už není možné, co se letos děje, ale další den jsem věděl, že mám touhu se vrátit. Mám chuť, baví mě to, a i když jsou tam tyhle překážky, tak mám sílu to zlomit a bojovat dál.“
Po delší silové přípravě začal skákat v červenci. Na středním můstku ve Villachu navíc testoval nové boty. „Úplně mi to nesedlo, necítil jsem se s nimi dobře,“ popisoval. Při posledním skoku dne po odrazu ještě dobře vyletěl, ale pak se vše nečekaně zvrtlo. „Nevím, co se stalo, jestli ty boty, nebo to byla moje chyba. Vítr roli nehrál, protože nefoukalo. Ale lyže mi šly dolů a spadl jsem na břicho a na hlavu.“
Naposledy měl podobně ošklivý pád před devíti lety. V tréninku na závody v Harrachově v prosinci 2011 mu praskla helma a byl na pozorování v nemocnici. Tentokrát měl natažené vazy v kotníku a bolavé rameno. Především ale nabouranou psychiku. „Pro hlavu skokana je tohle hodně nepříjemné,“ kývl.
Po měsíční rekonvalescenci se dostával do pohody v Lomnici nad Popelkou, kde vyrůstal a žije. Od nového šéftrenéra Františka Vaculíka dostal svolení k individuální přípravě. „Jsem rád, že mi vyšel vstříc a nechal mě rozeskákat na malém můstku. Ještěže tady ten můstek mám, to mi zvedlo sebevědomí,“ podotkl Koudelka.
Jenže jeho nadšení dlouho netrvalo. Ještě v polském Sczyrku se mu na středním můstku dařilo a pak se připojil k reprezentaci v Zakopaném. A ve druhém tréninku přišel další pád. „Skočil jsem daleko a na dopadu se mi podlomilo koleno. Měl jsem ho vykloubené a křížové vazy naštěstí jen potrhané.“
Následoval další klid a po něm už potřetí kondiční příprava. „Musel jsem vždy začít od nuly a prožít si největší muka. Minulý týden mi vyhrkly i slzy do očí, protože takhle mě nohy v životě nebolely, ale pak už to šlo rychle. Koleno mě nebolí a jsem rád, že můžu zase začít trénovat, a to mi dodalo energii,“ pronesl Koudelka.
Český skokan na lyžích Roman Koudelka při tréninku před mistrovstvím světa.
Znovu využije k prvním skokům lomnický areál. Musel ale poprosit vedení klubu, aby ještě nepřipravovalo můstky na zimní provoz. „Aby na hmotu nedávali sítě a mohl jsem udělat dva tři tréninky. Vyhověli mi, za což jim děkuji.“
Do sezony Koudelka vstoupí s minimem naskákaných dnů. „Takže jsem zvědav, jak to půjde,“ podotkl. Cíle jsou ale jasné, šampionát v Oberstdorfu a tradiční Turné. „To je pro mě vždy jeden z větších vrcholů. Asi bude bez diváků trošku smutnější, ale má vekou prestiž a vždycky mě strašně bavilo. Pořád se skáče, přejíždí, a když se něco nepovede, musí se to hodit za hlavu a jet dál. To mi vyhovuje.“
