Sezonu korunoval triumfem na norském Birkebeineru, slavném závodu na 54 kilometrů klasickou technikou se zátěží. Ve finiši porazil domácího Odda Björna Hjelmesetha. "To je běžecký terminátor, a proto to byl úplně skvělý konec," řekl Řezáč.
Sice dostává od firmy nové lyže, ale nejlepší sezonu objel na šest let starých. "Říkám jim stařenky," řekl závodník klubu Areco Hradec Králové. "Podle sněhu na nich upravuji strukturu," dodal.
Nad vítězstvím Řezáče v dálkové lize kroutili někteří jeho soupeři hlavou. Norové, Švédové a Italové mají profesionální týmy s ideálním zajištěním. "To není možné," divili se Italové úspěchu závodníka, který si všechno zařizuje sám. "Mám jen pomocníka na občerstvení," zmínil Karla Čecha. "Jezdím amatérsky a mám profesionální výsledky. Proto mě hřeje u srdce, že jsem tohle všechno dokázal," usmíval se Řezáč.
Především si sám připravuje lyže. "Na ty nenechám nikoho sáhnout," řekl Řezáč. V tomto ohledu nikomu nevěří a peníze na osobního servismana nemá. "Alespoň nadávám sám sobě, když se to nepovede. Díky tomu jsem toho nažehlil více než manželka," řekl běžec. Náklady na sezonu vyčíslil přibližně na 350 000 korun.
Šest let jezdil v Dukle, ale v klasickém běžeckém Světovém poháru se výrazně neprosadil. Prý ho posílali jen na závody do vysokých nadmořských výšek, na které neměl přípravu a pořád měnil trenéra.
"Nedokázal jsem se tehdy ozvat," uvedl. Skončil po MS v Ramsau 1999, kam ho zavolali na poslední chvilku a on na klasické padesátce dojel na 46. místě. "Bylo to narychlo, ani jsem si neprojel trať a měl jsem být do dvacítky. To jsem nesplnil, a proto mi vzali plat, tak jsem z Dukly odešel," řekl běžec.
Na mistrovství světa se mohl vrátit v únoru, ale nakonec v Oberstdorfu klasickou padesátku nejel. "Možná bych zajel dobře, ale těžko říci. Zas bych musel něco vynechat a neuspěl bych v dálkových bězích," uvedl Řezáč. Běžecký úsek mu nabídl před sezonou sto tisíc korun, což považoval za nedostatečnou částku. "To bych nezvládl. Se závodníky, jako jsem já, by měli zacházet líp. Jestli nemají srdce, nemá cenu, abych se jim ozval," dodal.
Příští rok se konají olympijské hry v Turíně, ale tam Řezáč asi nepojede. Padesátka se bruslí, což je jeho slabší styl, a tratě jsou ve vysoké nadmořské výšce. "Ještě nevím, ale skladba disciplín není ideální. Jet bych mohl jen patnáctku klasicky a případně pomoci ve štafetě, ale nemohu si dovolit soustředění ve výšce, abych se připravil," řekl Řezáč.
Před přípravou na další sezonu se těšil k moři společně s manželkou a synem Tomášem, kterému je rok a půl. "Zaslouží si to, všichni si pojedeme pěkně prohřát kosti," plánoval Řezáč.
