Jste osmí ve finále mistrovství světa. Co na to říkáte?
Razým: Já na to neříkám nic. Měli jsme na víc, ale není to ani propadák. Finále už bylo nabité.
Při poslední předávce jste jeli na čtvrtém místě, ani ne vteřinu od zlata. V co jste v tu chvíli věřili?
Kožíšek: Přivezl jsem to sice na čtvrtém místě, ale všichni byli pohromadě a pro Aleše tak nevznikla žádná moc velká výhoda. Byl v kontaktu, v balíku a pak ten výsledek záležel na něm.
Aleš Razým
Co se dalo v posledním kole udělat?
Razým: Tím, jak jsme jeli ze začátku zezadu, jsme se hlavně snažili vyhnout všem kolizím. A když se to rozjelo, byli jsme tam s ostatníma, nikdo nám neujel. Akorát jsem na to v posledním kole neměl a ještě jsem si navrch zlomil hůlku. Náhradní jsem dostal brzo, ale o pět centimetrů delší. Ztratil jsem kontakt s prvními šesti a ještě mě nakonec předjel Rakušan.
Jste tedy s osmou pozicí nakonec spokojeni?
Kožíšek: Jak říkal Aleš, propadák to není. Ale já měl osobně za cíl být do šestého místa, což jsem nesplnil, takže úplně spokojený nejsem. Jinak je to výsledek dobrý, snad jsme se předvedli hezky a diváci se i bavili.
Dvakrát jste už byl ve sprintu dvojic na mistrovství světa třetí a pokaždé šlo o překvapení. Je to taková vrtkavá disciplína?
Kožíšek: Je to závod, kdy se děje strašně moc věcí, v němž jsou pády a kolize a při kterém vždycky někdo nečekaně vytuhne, jako dneska vyhořeli Noři. Nikdo nemá nic jistého.
Razým: Vím, že umím jezdit mnohem rychleji. Takže vzhledem k tomu, jak se cítím, není to osmé místo nakonec tak hrozné. Ale je fakt, že jsme chtěli být do šestého. Potom se podíváte i do města na vyhlášení nejlepších šesti.
V semifinále jste svým nástupem na čtvrtém úseku roztrhal pole. To byl záměr?
Razým: Měli jsme hlášení, jak rychle jedeme a byli jsme furt o něco pomalejší než první semifinále. Tak jsem si říkal, že není na co čekat, a trochu za to vzal. Při svém posledním kole jsem pak už naopak věděl, že páté místo by mělo v pohodě stačit na postup. A stačilo.
Za zády jste přitom měl Northuga.
Razým: Jo, otáčel jsem se, jestli ještě musím přidat.
Jaké to je být týmem, který vlastně vyřadil Nory?
Razým: Tak já je nevyřadil. Ono je to těžké. Jestli to dnešní tempo odnesl jen jeden silný tým, tak to je vlastně málo. Čekal jsem, že to nevydrží tak půlka lidí. Ty kopce jsou tu vážně docela těžké.
Dušan Kožíšek
Kožíšek: Já jsem až při posledním Alešově kole zaregistroval, že Norové s Northugem jsou někde vzadu. Jestli předtím Golberg vytuhnul, tak prostě vytuhnul.
A co vy? Nechyběly vám síly ze semifinále ve finálovém závodě?
Razým: To ne. Těch dvacet minut odpočinku bylo docela dost.
