Ploc: Mazoch se lekl a nezpevnil tělo

Praha - Sám moc dobře ví, jaké to je těžce dopadnout na buben skokanského můstku. Pavel Ploc před 21 lety vyděsil diváky oficiálního tréninku na mamutím můstku v Harrachově. Z ošklivého pádu ale vyvázl dobře. "Měl jsem odražený hrudník. Naraženej celej člověk, jak se říká."

Jan Mazoch - Český skokan Jan Mazoch v letu před pádem. | foto: Petr Josek, Reuters

I když jsem věděl, že to dopadne blbě, snažil jsem se zpevnit tělo, připravit se na pád. U Honzy Mazocha byl problém, že jak se lekl, nestačil před sebe dát ani ruce. Spadl přímo na hlavu. V tu chvíli ve mně hrklo, jestli si nezlomil vaz," říká.

Proč podle vás k jeho pádu došlo?
Viděl jsem to v televizi. Vítr byl, ale nemyslím, že tak silný, že by se skákat nedalo. Prostě smůla. Honzovi se docela vydařil skok, po odrazu to vypadalo nadějně, ale pak se mu opřel vítr zleva do pravé lyže, odešla mu stranou. On na to nešťastně zareagoval. Pořád jako by chtěl letět a v poslední chvíli ještě skrčil nohy. Dopadlo to, jak to dopadlo. Doufejme, že se dá do kupy. Na prvním místě je zdraví.

Kolik času má skokan na reakci?
Poryv větru může přijít během setinky vteřiny. Je fakt, že poslední dobou pádů, zaplaťpánbůh, ubylo. Kluci už mají lepší vybavení, lépe upravené můstky, skáčou "V-stylem", jezdí pomaleji, létají níž. Nejsou zvyklí padat. Za nás bylo pádů víc. V 80. letech sanitky na letech nestačily houkat. Odmalička jsme se na můstku váleli v kotrmelcích dvakrát třikrát denně.

Na pád z harrachovského mamuta si jistě vzpomenete, že?
Byl silný vítr, dva přede mnou už upadli. Moc jsem na to nereagoval. Chtěl jsem se předvést před domácím publikem, i když jen v tréninku, byl jsem přehecovaný, chtěl jsem skočit světový rekord. Přepísknul jsem to, udělal předčasný odraz. Vymstilo se mi to. Ale dopadlo to dobře, za týden v Lahti jsem už byl druhý za Nykänenem.

Jak rychle se skokan musí vrátit na můstek?
To záleží na zranění. Já mohl do nájezdového postavení za tři dny. Absence nesmí být moc dlouhá. Při horším zranění může mít skokan blok. Záleží, jak se s tím kdo vyrovná. Honza je mladý, věřím, že se uzdraví a blok mít nebude.

Mají vlastně skokani nahoře na můstku strach z pádu?
Kdo řekne, že strach vůbec nemá, tak lže. Každý má respekt, i ti nejlepší. I když ti mají menší. Je to pud sebezáchovy. Kdyby respekt nebyl, tak se může skokan zabít. To je stejné jako v autě, taky si řeknete, že už rychleji nepojedete.

Nemyslíte, že Mezinárodní lyžařská federace při rozhodování, zda závod zrušit, či nikoli, někdy riskuje?
Myslím, že se odjelo daleko víc závodů v daleko těžších podmínkách. Problém je, že skokan může upadnout i při stabilních podmínkách.

Jež: I dřív se jelo nadoraz, dokud se někdo nerozbil

P r a h a (bb) - Pro Čechy to působilo trochu jako výsměch, když v neděli šéf skokanských závodů Walter Hofer prohlásil druhý závod v Zakopaném za zrušený s odůvodněním, že by nemohla být zaručena bezpečnost skokanů. Jan Mazoch tou dobou ležel den v bezvědomí v nemocnici se zraněnou hlavou po pádu v poryvu větru. „Měli bychom se nad tím zamyslet.  Připravuju dopis na Mezinárodní lyžařskou federaci na Hofera," povídal rozčileně šéf českých skokanů Leoš Škoda.

 „Aby se to víckrát neopakovalo. Aby nebyly přednější prachy a zájmy federace než zájmy skokanů. Měli odskákané první kolo, peníze za televizní práva tedy měli. Chápu, že potřebují další, ale co je moc, to je moc."

Hofer se podle ČTK bránil: „Žádný tlak nebyl. Někdy zapomínáme, že skoky jsou nebezpečný sport."

Peníze nad život a zdraví? Cirkus na kolečkách, který jede bez zastavení, ať už se děje cokoli? Je takový skokanský svět? Skokani často žehrají na neregulérní podmínky. Téměř pokaždé někdo odnese větrnou loterii, která ke skokům patří. Obzvlášť v této zimě bez sněhu, s větrem a teplým počasím.

„Ve skocích se točí hromada peněz. Všichni, kdo se na tom podílejí, chtějí, aby se závod odjel. Někdy je to na hranici regulérnosti. Bylo to i za nás. Dokud se někdo nerozbil, jelo se nadoraz. Buď to vyšlo, nebo ne," říká bývalý skokan František Jež. „Mám pocit, že poslední dobou to jury někdy podceňuje. První závod v Kuusamu byl neregulérní. V sobotu jsem myslel, že druhé kolo zruší. Bylo znát, že vítr zesiluje. Od toho je tam Slovinec Tepeš, aby to hlídal."

Mělo se tedy druhé kolo zrušit? Další bývalý skokan Jaroslav Sakala nesouhlasí: "Nebyl jsem tam, ale skákalo se ve větších vichrech. Můžeme o tom spekulovat. Honza udělal chybu jako jediný, proto spadl. Většina lidí mluví o komerčním hledisku, ale skoky potřebují být propagované."

Co řekli o pádu

František Jež, bývalý skokan, bronzový s týmem z OH 1992
"Byla to jakási nešťastná shoda náhod. Vítr se hrozně točil, Honza neudělal v podstatě žádnou školáckou chybu. Ve fázi, kdy už ležel na lyžích, mu vítr srazil obě lyže a posléze tu pravou víc. Lyže se dostane pod vzduchový polštář, na kterém skokan letí, a v tom okamžiku se se skokem nedá nic dělat. Nemohl zastavit tělo, ležel na lyžích moc. Stačí vteřina a je hotovo."

Jaroslav Sakala, bývalý skokan, bronzový s týmem z OH 1992
"Točil se vítr, foukalo ze všech stran. Honza dostal poryv a lekl se. To byla chyba. Pokrčil nohy, vzalo mu to špičku lyže pod vzduch. Je rozhodující, co má skokan za sebou. Když se takové pády stanou v dorosteneckém věku, skokan se z toho dostane a zkušenosti mu brání v tom, aby se později lekl. Nepamatuju si, že Honza takhle blbě dopadl někdy dřív."

Další drsné pády ve skocích na lyžích

1986: Harrachovský letecký můstek byl tehdy bez větrné clony postrachem. Pavel Ploc jako favorit v oficiálním tréninku spadl následkem poryvu větru na hlavu.
1997: Jakub Hlava při Kontinentálním poháru v Harrachově po pádu na tvář upadl do bezvědomí. "Přímo na můstku mu museli dávat vpich do srdce," vzpomíná František Jež.
1999: Rus Valerij Kobeljov při kvalifikaci na lety v Planici ztratil vládu nad levou lyží a zřítil se na svah, utrpěl těžká vnitřní zranění, lékaři jej resuscitovali.
2002: Švýcar Simon Ammann se ve Willingenu udeřil do hlavy, musel do nemocnice na vyšetření mozku. Pak vyhrál dvakrát olympijské hry.
2003: Rakušana Thomase Morgensterna, loňského olympijského vítěze, rozhodil v závodě v Kuusamu vítr. Morgenstern dopadl na záda. Vědomí ztratil jen nakrátko, měl otřes mozku a zlomený palec.