Martin Koukal

Martin Koukal | foto: Michal Sváček, MAFRA

Na Tour de Ski mě zradily lyže, lituje Koukal. Cíl pro Vancouver? Medaile

  • 8
Přestože v letošním ročníku Tour de Ski, v osmi prestižních etapových závodech Světového poháru v deseti dnech, skončil za vítězným Lukášem Bauerem jako druhý nejlepší Čech, nemůže být běžec na lyžích Martin Koukal spokojen. "Dvacáté osmé místo celkově je dobré, ale určitě to není výsledek, ze kterého bych chtěl skákat radostí," připouští mistr světa na 50 km volně z italského Val di Fiemme.

Dvojnásobný medailista ze světových šampionátů, který v roce 2005 společně s Dušanem Kožíškem získal také bronz ve sprintu dvojic, proto už raději pomalu myslí na blížící se olympijské hry. "Teď ještě doma odpočíváme, ale už 20. ledna odlétáme do Kanady na závěrečnou přípravu," prozrazuje jednatřicetiletý rodák z Nového Města na Moravě.

Máte za sebou další ročník Tour de Ski. Jak ho ze svého pohledu hodnotíte?
Myslím, že jsem při něm odjel několik slušných individuálních závodů. Ale potýkal jsem se s problémy s lyžemi, hlavně v předposlední etapě na 20 km. Kvůli tomu jsem chytil velkou ztrátu, která mi znemožnila bojovat o 15. místo, které bylo reálné. Z výsledku do 20. místa bych určitě měl větší radost.

Už před Tour jste se nechal slyšet, že to pro vás bude test před blížícími se olympijskými hrami ve Vancouveru. Co vám tedy ukázal?
Že co se týče sprintu, jsem na tom famózně. A právě team sprint je jeden ze závodů, který mě na olympiádě zajímá. Takže z toho mám velkou radost. Naopak v distančních závodech se ukázalo, co je ještě potřeba zlepšit.

Koukal kritizoval pražský závod Tour

Nejen svými závodními výkony se při letošní Tour de Ski zviditelnil žďárský běžec na lyžích Martin Koukal. Jedenatřicetiletý mistr světa na 50 km volně z roku 2003, který v celkovém pořadí prestižního klání jenž je součástí Světového poháru, nakonec obsadil 28. příčku, se po sprintech v Praze pustil do tvrdé kritiky místních pořadatelů. "Všichni si tlučou na čelo, že Češi jsou blbci a neumějí připravit závody," citoval Koukala deník Sport. "Mají z nás srandu, to nemáme zapotřebí." O co šlo? Zkušenému závodníkovi se vůbec nelíbil stav sněhu, na kterém se minulé pondělí na Strahově čtvrtá etapa Tour de Ski odjela.


"Myslím si, že závod Světového poháru by se měl odehrávat na jiných podmínkách," trvá si na své Koukal. "Vzhledem k počasí se domnívám, že to pořadatelé těžce nezvládli." Na příliš měkký sníh si stěžoval také pozdější vítěz celé Tour, Lukáš Bauer. "Nevím, jestli to bylo lyžování. Brejkoval jsem od začátku do konce a jsem rád, že jsem nespadl," uvedl aktuálně druhý muž hodnocení Světového poháru. Proti ostrému Koukalovu vystoupení se však ohradil například předseda běžeckého úseku Svazu lyžařů ČR Petr Honzl. "Pořadatelem byl svaz. Martin tak v podstatě pálil do vlastních řad," vysvětluje. "Navíc, reprezentanti by se asi měli vyjadřovat trošku mírněji, než se vyjádřil on," míní Honzl. "Myslím, že to bylo zbytečně emociální. Mohl prostě říct, tak jako ostatní, že trať byla hluboká."


Koukal však pro svá tvrzení našel argumenty. "Závody Světového poháru jezdím od roku 1996. A ještě nikdy v mé kariéře se nestalo, že by tam chodila skupina závodníků s archem a sbírala podpisy za zrušení závodu," podivoval se dvojnásobný medailista z mistrovství světa. Z této neobvyklé akce samotných závodníků si však zkušený pořadatel Honzl nedělal těžkou hlavu. "To bylo prezentované pouze Italy, kteří se snad někde zmínili, že chtěli odjet," pokusil se vše zlehčit. "A nakonec i oni startovali."

A co by to mělo být?
Zatímco loni, co se týče materiálu a lyží, to byla moje silná stránka, na této Tour de Ski se úplně nedařilo, jak bychom si představovali. Takže to je určitě věc, na které musíme výrazně zapracovat. Protože takový výpadek, co se týče rychlosti, si prostě nemůžeme dovolit.

Podle výsledků jednotlivých etap to vypadalo, že nejlépe ze všech osmi dílů vám vyšel sprint v Praze, kde jste byl před českými fanoušky devátý. Byl to podle vás nejpovedenější závod?
Asi jo. Výborný byl také klasický sprint v Oberhofu a radost jsem měl i z finále a výjezdu na sjezdovku. To bylo taky dobré. Potěšitelná byla v mém případě také klasika v Toblachu, kdy ztráta na nejlepší nebyla nějak výrazná.

Přitom právě klasika je pro vás asi hodně důležitá.
Určitě. Ve skiatlonu pro mě bude alfou a omegou udržet se v kontaktu, s bruslením už si nějak poradím. Ale v Toblachu to opravdu byl jeden z mých nejpovedenějších klasických závodů posledních let. Konečně jsem dokázal prodat zlepšení v technice, které jsem cítil v tréninku.

Novinkou letošní Tour byla etapa z Cortiny do Toblachu. Jak se vám závod ve volné krajině líbil?
Moc. Konečně se podařilo dát na Tour něco, co se odlišuje od normálu, klasické série Světového poháru. Samozřejmě, je tu poslední závod, sjezdovka Alpe Cermis. Ale ta trvá 35 minut. A i když se tvrdí, jaký je to extrém, většina závodníků ho za něj nepovažuje. Tato etapa "z místa na místo" byla fantastická. Myslím, že to je směr, kterým by se Tour do budoucna mohla ubírat.

Už jste zmínil, že v předposledním závodě na 20 km vás trochu trápily lyže. Byl to hlavní důvod toho, proč jste v konečném hodnocení obsadil až 28. příčku?
Kdyby mě lyže jen trošku trápily, bylo by to ještě hezké (hořký úsměv). Ale vzhledem k tomu, že jsem měl jedny z nejpomalejších lyží ve startovním poli, ne-li vůbec nejpomalejší, tak to byla bída. A ano, byl to ten důvod. Protože tempo, které tam Lukáš (Bauer) jel, bylo vysoké. A když mi balík závodníků z kopce ujel a já jsem ho po rovině, kde všichni odpočívali a chystali se na další stoupání, musel těžce dojíždět, tak to člověk vydrží jen chvilku. A v dalším stoupání mu ty síly zákonitě dojdou.

To musí člověka otrávit...
Nejhorší je, že to nebylo v letošní sezoně poprvé. Je to vážně důvod k zamyšlení. Se servismanem na tom musíme zapracovat, protože kdyby se tohle mělo stát na olympiádě, tak bude jedno, jakou má člověk formu, protože si nezazávodí. Na tom je opravdu potřeba zapracovat.

V závěrečných dvou etapách ve Val di Fiemme předvedl Lukáš Bauer až nadlidský výkon. Jak jste jeho boj o celkové prvenství vnímal vy, jako jeho kolega z reprezentace a zároveň soupeř ze závodního pole?
Já jsem se v týmu vsadil, že Lukáš vyhraje celou Tour de Ski už v Toblachu (po polovině soutěže – – pozn. red.). Protože jsem věděl, že dvacítku klasicky umí. A věřil jsem tomu, že Northug není do kopce stejně silnej jako Lukáš. Takže jsem s tím počítal (úsměv).

Za necelý měsíc startuje vrchol letošní sezony, olympijské hry ve Vancouveru. Co vás před nimi ještě čeká?
Teď je nějaký odpočinek doma. A 20. ledna odlétáme na závěrečnou přípravu do Kanady.

Tam by se asi mělo rozhodnout také o tom, kdo bude na jakých tratích startovat. Které lákají vás?
O startujících na jednotlivých tratích bude rozhodovat nejen závěrečná příprava, ale také aktuální forma těsně před olympijskými hrami. Ale pro mě zajímavé závody, ve kterých bych chtěl startovat, jsou skiatlon, 15 km volně, sprint dvojic a štafeta.

Po Tour de Ski bych čekal, že zkusíte také sprint jednotlivců?
Sprint klasicky není distance, na které bych měl šanci bojovat o úplně nejlepší umístění. Přitom olympiáda je dlouhá, závody jsou náročné. Navíc se na ně člověk nějakým způsobem dlouhodobě chystá. Chce bojovat o co nejpřednější umístění. A realita ve sprintu jednotlivců klasicky prostě není taková, abych řekněme mohl bojovat o umístění do desátého místa. To samé na 50 km klasicky. Takže nemá význam na start chodit. Je lepší šetřit síly na závody, kde je šance uspět výrazně vyšší.

Je už v tuto chvíli nějaký cíl, který jste si pro letošní olympijské hry vy osobně stanovil?
Chtěl bych zkusit bojovat o medaili. Vyhlásil jsem to už před sezonou, mám to jako cíl. A budu se snažit udělat pro to všechno.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž