Ladislav Míka

Ladislav Míka | foto: Mather Sport

Klidně vepřovou a knedlíky, zní recept rekordmana Jizerské padesátky

  • 1
Dřevěné běžky domácí výroby značky Artis Marathon, bambusové hůlky, golfky, podkolenky, flanelová košile, svetr, větrovka. Takové bylo vybavení účastníků úvodního ročníku Jizerské padesátky, kteří se vydali na trať v roce 1968. "Byla to taková kamarádská společnost, ale závodili jsme až do cíle," vzpomíná Ladislav Míka. A jedenasedmdesátiletý lyžař nebude na startu chybět ani v neděli.

Od prvního ročníku se nejpopulárnější český lyžařský maraton bez jeho účasti neobešel. "Jsem jediný, už mě tady ukazují jako cvičeného medvěda," směje se bývalý vodák Lokomotivy Liberec.

V roce 1968 zorganizovali závod horolezci, rovněž členové Lokomotivy. "Jelo nás dvaapadesát, startovné bylo pět korun. Vyrazili jsme z Bedřichova, občerstvovací stanice neexistovaly, jen jsme na Jizerce dostali dvě tatranky a čaj. Nějaké ovoce jsme měli po kapsách."

Skončil desátý. "Čas jsem měl 3:57:53 hodiny," vysype z rukávu. "A ve finiši jsem se rval o deváté místo s Milanem Náhlovským," zmíní jednoho z patnácti horolezců, kteří o dva roky později zahynuli pod Huascaránem v peruánských Alpách. "Od roku 1971 závod nese přídomek Memoriál expedice Peru, trochu se na to zapomíná," mrzí jej.

Nejlepší čas zaběhl v roce 1989 - 2:48:11. "To mi bylo čtyřicet osm," řekne a otázka, čím to, že maxima dosáhl v relativně pozdějším věku, jej nezaskočí. "To je jednoduché: děti odrostly a rázem bylo víc času na trénink," říká účastník řady podobných závodů v zahraničí včetně Vasova běhu, který absolvoval dvakrát.

Otázka, jak se chystá na 46. ročník, jej uprostřed týdne rozesmála. "Neblázněte, teď už bych nic nenatrénoval, to se musí dřív," pokýval hlavou a doložil svá slova čísly. "Na běžkách jsem od začátku zimy najezdil pět set kilometrů, na kole během loňska dvanáct set, na koloběžce dvě stě a na kolečkových lyžích stovku. To by mělo stačit."

Stravu však, na rozdíl od jiných, v předstartovním období neupravuje. "Mluví se o celozrnných těstovinách, o rýži, pohance, ale člověk má jíst, na co je zvyklý. Já si den před závodem dám k obědu klidně vepřovou s knedlíkem a zapiju ji pivem, protože experimentovat se nemá. Jednou někdo přišel s tím, že před padesátkou je nejlepší tatarský biftek, ale pak mi při závodě veselo nebylo."

Až v neděli spatříte na trati vousatého muže s číslem 630, vězte, že je to jediný závodník, který absolvoval všechny ročníky s výjimkou čtyř, jež se kvůli nedostatku sněhu neuskutečnily. A končit se mu pořád nechce. "Celý život sportuju, tak už nemůžu přestat," usmívá se.

, Lidové noviny

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž