„Lidi na mě koukali jako na blázna, když jsem po nemocnici chodila v běžeckém a uhnaná jsem chodila na vyšetření,“ vyprávěla 29letá Nývltová-Vrabcová.
Na její tváři se zase objevil úsměv. Pryč byla dva týdny stará nejistota, když se záhadnou nemocí zamířila do fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Zdravotní lapálie s metabolismem ale podle lékařů zažehnala.
Trutnovská rodačka a pátá žena z volné třicítky z her v Soči 2014 může zase snít o návratu do Světového poháru klasiků. I o startu na olympijském maratonu v Riu. „Teď se ale po patnácti letech těším na poklidné Vánoce,“ řekla závodnice, kterou v pondělí propustili z nemocnice domů.
Zaregistrovala jste některé reakce o vaší nemoci? Například rakouská reprezentantka Kateřina Smutná na Facebooku napsala, že trpíte anorexií.
Samozřejmě jsem to zaznamenala. Letos jsme se spolu bavily jen jednou, neměla na to právo. Nazvat mě anorektičkou nebylo vhodné, mohla si ale napsat cokoliv, pravdu však neměla. Spoustu lidí se ale postavilo na moji stranu, chtěli mi pomoct. Rodina i manžel by za poslední týdny zasloužili svatozář. Kája Grohová (reprezentační kolegyně) mi nechala podepsat číslo, od zahraničních holek. Podobné problémy měly i ostatní, ale dostaly se z toho.
Měla jste tedy problémy s poruchou příjmu potravy, jak se uvádělo?
Není to o tom, že jsem si musela něco odpírat, musím jídelníček především optimalizovat. Váhu jsem si hlídala, lyžování i běhání klade nároky, aby člověk s sebou netahal moc tuku. Ale tělo nespalovalo sacharidy, tak přišlo vyčerpání. (Podle primáře Jiřího Doliny se jednalo o energetické vyčerpání organismu na podkladě nevhodně složené stravy v kombinaci s virovým infektem.)
Kdy vás fanoušci uvidí znovu v závodní stopě?
Do Vánoc mám nakázaný klidový režim, ale jak mě všichni znají, určitě nevydržím. Nějaké běhání a lyžování tam bude, ale Martin (manžel) mě bude muset krotit. Musela jsem odvolat Tour de Ski, to mě strašně moc mrzí. Pro mě to jsou krásné závody a letošní vrchol sezony. Udělám ale maximum pro to, abych se vrátila co nejdřív. Bude záležet, co řekne pan primář a co trenéři. Bude to otázka za čtrnáct dní, až vyzkoušíme trénink na lyžích. Nechci říkat termín, ale mělo by to být tuhle sezonu.
Lékaři říkali, že jste s nutričními terapeuty upravili jídelníček. Co je v něm jiného?
Přidalo se mi víc příloh. Jak se nyní všude omezují, u mě to bude opak. Budeme se držet klasických příloh, masa a zeleniny.
Jak jste snášela dvoutýdenní pobyt v nemocnici?
Byla jsem asi na milionu vyšetření, nedokážu všechny vyjmenovat. Pečovali tu o mě od rána do večera a vyzkoušeli jsme i trénink, jak tělo funguje v zátěži. Teď to přeneseme do zimy, zkusíme to na lyžích, tady takový chlad nebyl. Problémy jsem měla hlavně v zimě. Do Brna budu jezdit na kontroly a vše budeme řešit po telefonu, pan doktor má internetový přístup na můj tréninkový deník.
Prý jste druhou část pobytu v nemocnici i trénovala.
První týden to bylo takové, že jsem se jen probudila, najedla a spala. Později mě kolem sedmé hodiny ráno probudily sestřičky, změřily mi tlak. Na pokoji jsem si zacvičila, po snídani jsem se šla proběhnout ven, občas za doprovodu pana primáře. Potom jsem šla na různá měření. Po obědě následoval trénink či spíš rehabilitace s fyzioterapeutkami. Pracovalo se na dysbalancích, na které nebyl v tréninku čas.
Máte v hlavě i po nemoci maraton na letních hrách v Riu?
Nevzdávám to. Limit na desítku je hodně těžký, navíc je tam rozběh i finále. Mě láká maraton, je to velká výzva a pro sportovce to je nejvíc, co může být.
Nepramenily vaše zdravotní problémy s tím, že jste to s běháním přehnala?
Ono se běhání hodně nafouklo. Když spočítám závody, nebylo jich víc než předchozí roky. Protože ale výkony byly vidět, tak to tak působilo. Určitě jsem nezávodila víc než předchozí sezony. Zatím neřeším, že bych něco omezila. V tuhle chvíli je zásadní být zdravá. Bez toho nejde běhat ani lyžovat.
