Koudelka a spol. bavili při skokanské exhibici diváky

Nad krkonošskými kopci se válela ocelově šedivá mračna, která každou chvíli hrozila deštěm. Do lomnického skokanského areálu, který díky umělému osvětlení zářil do dálky, však i přes citelnou zimu proudily davy lidí. Důvod? Vidět na vlastní oči slavného rodáka Romana Koudelku, který dnes už patří mezi světovou elitu skokanů.

Roman Koudelka | foto: Ota Bartovský, MF DNES

A také špičkové sdruženáře v čele s překvapením uplynulé sezony Pavlem Churavým. "Já jsem sem ani jet nechtěl, protože tak malé můstky nemám rád, ale manželka se chtěla podívat," usmíval se Churavý.

Druhý ročník exhibice ve skoku na lyžích přilákal v pátek večer do moderního sportovního stánku V Popelkách odhadem tři tisícovky fanoušků.

Loučení s Remsou Ti nakonec dostali to, co chtěli: vítězství Romana Koudelky. Česká skokanská jednička v obou kolech předvedla skok o stejné délce 77 metrů. Ve druhém finálovém kole se přitom jelo z vyššího nájezdového okna.

"Teoreticky bych mohl skočit 80 metrů, ale trenéři mi to rozmluvili, protože je zbytečné riskovat zranění," vysvětloval po exhibičním závodě skokan, který vyrostl právě na lomnických můstcích a dodnes je členem tamního oddílu LSK, i když by ho ráda zlanařila liberecká Dukla.

Ve druhém kole předvedli dlouhé skoky také Jan Matura a Jiří Mazoch – oba přistáli na značce 76,5 metru.

Ve startovním poli hlavního závodu bylo celkem 35 skokanů. Mezi nimi dvě skokanky – Vladěna Pustková a malá Natálka Dejmková.

Představil se například i syn mistra světa v letech na lyžích a dnešního kouče ženské reprezentace Filip Sakala. Jako předkrm pátečního večera dostali diváci v Lomnici skoky těch nejmenších na malých můstcích.

A také tu proběhlo jedno velké loučení. Po 14 letech ukončil své působení u lomnické mládeže legendární trenér Zdeněk Remsa, jemuž vminulosti prošel rukama i olympijský vítěz Jiří Raška. A samozřejmě i lomnický talent Roman Koudelka.

"Po čtyřiceti letech jsem doskákal do cíle a musím se s tímto sportem rozloučit," řekl dojatý Remsa. A nezapomněl pochválit místní oddíl. "Je to jeden z nejlepších klubů, které jsem poznal."

Za 14 let v Lomnici trénoval Remsa celkem 58 mladých sportovců. Své pomyslné trenérské žezlo nyní předal bývalému slavnému skokanovi Karlu Kodejškovi.

O přestávce mezi dvěma soutěžními koly se stála fronta na autogramy Koudelky i sdruženářů. A rozesmátý Roman Koudelka se po každém skoku dlouze fotil s rozjařenými fanoušky.

Další velká letní akce se v Lomnici chystá na druhý srpnový víkend. Uskuteční se tu tradiční velká cena Lomnice, jejíž hlavní hvězdou by měl být slovinský skokan Primož Peterka.

Neskákal jsem naplno, nemělo cenu riskovat, říká Roman Koudelka

Diváci po něm chtěli, aby předvedl osmdesátimetrový skok. Tedy deset metrů za kritický bod lomnického můstku. Český reprezentant Roman Koudelka jim při exhibičním vystoupení nakonec přání nesplnil. Přesto byl jednoznačně hlavní hvězdou programu a dočkal se nadšených ovací.

"Nemělo by cenu riskovat a ohrozit celou sezonu," řekl dvacetiletý odchovanec místního oddílu, který je vzorem pro všechny lomnické děti. "Byla to exhibice a šlo hlavně o to, abychom pobavili diváky, což se snad povedlo."

Co jste říkal atmosféře, která na lomnické exhibici panovala?
Přišlo hodně lidí, velká pochvala pořadatelům. Byla to nádhera.

Na zdejších můstcích jste vyrůstal, takže pro vás jsou tyto závody asi srdeční záležitostí, že?
Určitě. Chtěl jsem kvůli lidem skočit osmdesát metrů, ale nakonec mi to bylo rozmluveno kvůli bezpečnosti.

Kdo vám to rozmluvil?
Trenéři. Bylo by škoda se hned na začátku zranit. Celá sezona by pak mohla být v prčicích.

Takže jste druhý skok zadržel?
Sto procent jsem do toho určitě nedal. Jeli jsme z vysokého nájezdu, takže by se teoreticky mělo těch osmdesát metrů skočit, ale strach ze zranění převážil.

Přijedete za necelý měsíc na Velkou cenu Lomnice?
Velká cena je bohužel v termínu, kdy nám začíná letní Světový pohár a tam se vlastně letos představím poprvé na závodech.

Kolik máte zatím naskákáno?
Teď trénuju na suchu, jsem hodně v posilovně. Skoků mám zatím maximálně čtyřicet. Tyhle v Lomnici byly vlastně první naostro.

Proč se neúčastníte s ostatními reprezentanty Kontinentálního poháru?
Původně jsem ho měl jet, ale dohodl jsem se, že ho vynechám. Nikdy jsem ho nejezdil a myslím si, že jsem to neměl zapotřebí.

Co pro vás bude vrcholem léta?
V létě se vždycky moc těším do polského Zakopaného, kde je vždycky výborná atmosféra, takže bych tam bych chtěl co nejvíc uspět. Ale hlavně bych rád uspěl v zimě.