Lyže, nebo kola – to byly nejcennější a nejtoužebněji očekávané dary pro jeho dvě děti, staršího Radka, který se stal později gynekologem, a Katku, profesionální lyžařku.
"Tenkrát se těžko sháněly, víte. Běžky bohemky jsem získal přes složité konexe a pro kolo jsem musel jet vlakem přes noc přímo do fabriky do Rokycan."
Snazší to bylo s tenisovou raketou, Kateřina totiž začala sportovní kariéru na kurtech. "Jenže tam se o děti moc nestarali, tak jsme přešli do skvělé party na loděnici." A nadělovala se pádla... "Dostávala věci, co potřebovala pro trénink. Těšilo jí to a nás taky."
Pod stromečkem u Neumannů ležely zlaté vlasy, známka Ježíškovy osobní přítomnosti. "Asi někdy v první třídě Katka zjistila, že neexistuje..." A i ona sama začala obdarovávat rodiče. "Bonboniéru, knížku, něco malého," vypráví otec. "To až teď nás zásobuje hromadami sportovního oblečení."
Taky strojí stromeček a připravuje v kuchyni salát. Učitelská rodina z Písku trávila obvykle léto u vody a zimu na horách. "Jen na Štědrý den jsme zůstali doma, ale pak hned vyráželi ven," vypráví maminka Zdena a ukazuje fotografii z rekreace ve Špindlerově Mlýně. "Poukaz na ni jsme dostali přidělený jen jednou, jinak jsme jezdili většinou na chalupu na Šumavu."
O Vánocích u Neumannů jiskří prskavky a voní františek, ale všichni se těší, až se vydají na sníh. Teď už i s vnoučaty. Ze zadovského penzionu to mají do stopy jen pár kroků. "Na Silvestra pak většinou ani nevydržíme do půlnoci, jak jsme utahaní," přizná otec Neumann.
 Kateřina Neumannová s vánočním dárkem v roce 1977. |
