K prvnímu pořádnému tréninku do Lake Placid přijel s 10 dolary v kapse, nakoupil obilné lupínky, mléko v prášku, med, chléb, burákové máslo a želé. Jedl to týden, než vydělal první peníze jako číšník.
Za všechno pak Američan s nevinným pohledem získal olympijské zlato v akrobatické soutěži v Naganu.
Když stál 19. února 2002 před druhým triumfem v Salt Lake City, pokazil druhý skok. Ač vedl, propadl se. Vyhrál Aleš Valenta.
V sobotu budou závodit spolu na dni extrémních sportů ve Štítech. „Nepřijel jsem Aleše porazit. Jsem tu kvůli zábavě,“ říká Bergoust.
Do Prahy včera ráno přiletěl olympijský vítěz, ale šampiona byste v něm nehledali. Měl červenou bundu s kapucí, na teniskách si ani nezavázal tkaničky. Po tiskové konferenci si v rohu místnosti svlékl kalhoty, pod nimiž měl černé kraťasy.
V batohu přichystanou videokameru. „Miluju architekturu, Praha mě láká. Ale dnes? Nevím. Jsem unavený, jak letadlo padalo k zemi, skoro jsem ztratil sluch,“ sáhne si na ucho.
Bergoust, to je velmistr mezi akrobaty. Dvaatřicetiletý borec, který svůj sport vytáhl z amatérských podmínek. „Posunul techniku skoků, dal jim řád. Až s Erikovým příchodem má každá ruka i noha své místo,“ vypráví s nadšením Valenta.
Když Bergoust v osmnácti nakoukl do reprezentace, byl pro něj šok, co viděl při soustředění. Dům orgií. Stále kolují příběhy, v nichž hlavní roli hrají alkohol, ženy a marihuana. „Bylo tam třináct ložnic a žádná kuchyně. A já byl panic, dobrý křesťan,“ píše na své internetové stránce.
I přes bujaré večírky se zlepšoval, přibral a duševně vyspěl. Říká se mu Bláznivý Eric, protože nad vším dumá a má rád vědecké výzkumy. Dřív si schovával obaly od čokolády Kit Kat, aby věděl, kolik toho snědl. Teď střádá videokazety svých skoků. I zkaženého olympijského.
„Dva měsíce jsem přemýšlel, co se stalo špatně. Už vím.“ Ale neřekl. Nezanevřel. A pro příští sezonu slibuje, že nachystá skok s pěti vruty, kterým ho Valenta porazil v Salt Lake City.
