Český reprezentant Roman Bečvář.

Český reprezentant Roman Bečvář. | foto: Pavel Lebeda/chf.cz

O motivaci je postaráno, ví Bečvář před souboji s ruskými házenkáři

  • 0
Devět let žil Roman Bečvář jako dítě v Německu, když tam měl angažmá v Hagenu jeho otec, někdejší reprezentační opora. Dělal tam i první házenkářské krůčky, aby se pak rodina vrátila do Čech a zabydlela v Plzni. Odtud v roce 2013 zamířil mladší z rodu zpátky do země házenkářům zaslíbené.

Hrál za Rostock, pak dva roky bundesligu v Lipsku a teď má za sebou první sezonu v dresu drážďanského HC Elbflorenz. Tento týden se vrátil do Plzně, kde se chystal s reprezentací na dnešní baráž o mistrovství světa 2019 proti Rusku.

„Čeká nás velmi silný tým, ale my chceme postoupit, abychom mohli navázat na úspěšné lednové Euro,“ říká 29letý házenkář, jenž se z benjamínka stal jedním z lídrů týmu trenérů Jana Filipa a Daniela Kubeše. Ostatně post střední spojky ho k tomu předurčuje.

Máte za sebou náročnou sezonu, první v novém klubu. Jak se na jejím konci cítíte?
Jsem možná trochu unavenější, ale do Plzně jsem se moc těšil. Hlavně na to, že si zase zahraju doma, i když proti hodně těžkému soupeři. Na nároďák vždycky jezdím rád. Jde nám o světový šampionát, takže o motivaci je postaráno.

Pojďme ale nejprve zpátky do Německa. Jste v novém klubu spokojený?
Myslím, že moje výkony měly stoupající tendenci. Když jsem do klubu přišel, byl jsem zraněný, měl jsem problémy s kotníkem. Postupně jsem se do toho dostával, porce odehraných minut rostla. Ke konci sezony jsem už zase byl se svou výkonností spokojený, hrál jsem celé zápasy. Myslím, že jsem se opět dostal na úroveň, kterou jsem vždycky odváděl.

Teď by to ještě chtělo prodat dobrou formu v nároďáku, ne?
Určitě. Opravdu jsem se do Plzně strašně těšil, že si opět zahraju před domácím publikem. A všichni dobře víme, že je hodně o co hrát. Nechceme chybět ani na dalším šampionátu.

Český házenkář Roman Bečvář proniká německou obranou.

Proti vám stojí Rusko, jaký soupeř vás vlastně čeká?
Rusové jsou hodně kvalitní tým, mají na kontě řadu úspěchů, i když v poslední době se jim tolik nedařilo. Přesto je to nesmírně silný mančaft. Jsou tam kluci, kteří hrají v týmech Ligy mistrů a podobně. Všechno dvoumetroví chlapi, až na jedno křídlo jsou to pořádní hromotluci. Myslím, že budou předvádět hodně silovou házenou.

Co by na ně mohlo platit?
Předpokládám, že budou hrát obranu jedna pět. Musíme vsadit na bojovnost, dát do hry srdce. Oni jsou takoví…, německy se tomu říká eiskalt – studení, ledově klidní. My musíme vycházet z dobré obrany a mít kvalitní rychlý útok. Když se budeme rvát o každý balon, máme šanci uspět.

Jaká je vaše osobní zkušenost s ruskou házenou? V Kataru jste je v roce 2015 na mistrovství světa porazili…
Jojo. Oni sice potom změnili trenéra, ale hráčský kádr zůstal z velké části stejný. Jen se jim vrátili někteří hráči po zranění. V Kataru byli dost mladí kluci v kombinaci se zkušenějšími borci. Podobný mix jako my.

Spoléháte hodně i na plzeňské publikum?
Vždycky, když jsem tady hrál, byli diváci fantastičtí, házené rozumí. Doufám, že bude plná hala. Máme před sebou dvojzápas, který nás může posunout na mistrovství světa. Myslím, že už na Evropě jsme ukázali, co dokážeme.

Zatímco kvalifikace o mistrovství Evropy český tým docela pravidelně zvládá, ty o svět vám až tolik nejdou…
Tak se o tom přemýšlet nedá. Když to takhle budeme mít v hlavě, není to dobré. Musíme myslet jen na to, že je to kvalifikace proti Rusům, kterou chceme vyhrát. Soustředíme se jen na to, že chceme postoupit a nic jiného nás nezajímá.