Zubří je zásobárnou národního týmu. Šimon Mizera je ale prvním brankářem klubu, který jede na velkou akci. Proč jste museli tak dlouho čekat?
Reprezentace měla vždycky dobré brankáře – Galia, Štochlové, Slabí. I v Zubří jsme vychovali kvalitní gólmany, Malinu, Krupu, který teď chytá v Koreji, ale na úplnou špičku nedosáhli. Až když teď skončil Galia, otevřela se možnost.
Mizerovi je teprve 21 let. Věříte, že se mu proti světovým házenkářům nerozklepou ruce?
Španělsko, Švédsko, ale i trochu podceňovaná Bosna jsou top soupeři. Věřím, že když dostane šanci, nezklame. V přípravných zápasech s Rakouskem zachytal výborně, v extralize podává opakovaně dobré výkony. Kdo jiný by to měl dokázat? A když ne teď, tak v budoucnu určitě.
Jiří Mika (60)Chytal za Karvinou, po návratu z Finska v roce 1994 se usadil v Zubří, kde trénoval všechny věkové kategorie. Byl u všech tří extraligových titulů házenkářů Zubří, dvakrát jako asistent, jednou v pozici hlavního kouče. U mužské reprezentace působil v letech 2003 až 2012 jako asistent Rastislava Trtíka, Pavla Pauzy a Martina Liptáka, v týmu připravoval brankáře. Od roku 2012 přešel k ženské reprezentaci jako asistent Jana Bašného se specializací na brankářky. V Zubří je momentálně hlavním trenérem Tréninkového centra mládeže HC Zubří, na starosti má starší dorost. Na místní základní škole vede házenkářské tréninky sportovních tříd. |
Objevil se ve správný čas na správném místě?
Celou kariéru má před sebou. Měl velké štěstí, že když přešel z dorostu do mužů, bylo v bráně místo a šanci využil. V jiných extraligových týmech musí mladí čekat, až starší skončí.
Neměl by už odejít do zahraničí, aby se jeho růst nezastavil?
Myslím, že pomalu by nad tím měl uvažovat, možná i rychle. Ale potřebuje mít štěstí, aby šel do klubu, kde dostane šanci, budou mu věřit a pracovat s ním, ale zároveň to nebude viset jen na něm. Má všechny předpoklady, aby navázal na Štochla, Galiu, kteří odcházeli do zahraničí v pozdějším věku.
V čem je jeho největší přednost?
Dvěma slovy je talentovaný a pracovitý. Nikdy s ním nebyly problémy. Cokoliv se mu řeklo, udělal to. Někteří brankáři si během tréninku sednou a kecají. Šimon je hodně silný v náskocích, což vyplývá z toho, že chytá českou extraligu. Nemáme tady takové střelce z dálky jako jinde. Ale jakmile odejde do zahraničí, zvykne si stejně jako jeho předchůdci.
Nejmladším hráčem v týmu je zuberská spojka Lukáš Mořkovský, v devatenácti ještě pořád dorostenec. Překvapil vás jeho nominace?
Ne. Je to hráč, který udělal ohromný pokrok v mladším dorostu pod Pavlem Hrachovcem. Strašně moc se zlepšil. Pak měl štěstí, že muže začal trénovat Miky Tonar, který se mladým věnuje, a díky němu také rostl. Překvapilo mě, že se tak brzy prosadil v mužské házené. Většině to trvá mnohem déle. Doufám, že to nebyl výkřik do tmy. Nevím, co s ním trenér na Euru zamýšlí. Ale v devatenácti nejede vyhrát zápasy nad Švédskem, Španělskem. Když dostane šanci, bude to super.
Lídrem týmu by ale měl být Matěj Klíma, který prošel vašima rukama v dorostu.
Jako kluka jsem ho přivedl do Zubří spolu s Dokoupilem z Ivančic. Byl nenápadný, ale už po půl roce ukázal, že je ohromný talent. Zaujetí, práci na tréninku měl vzorné. Spolu s Mizerou patří do generace hráčů, která všechno vyhrávala, poráželi německé, maďarské týmy. Osobně mě mrzelo, že nezůstal v Zubří déle, ale přál jsem mu, aby se dostal do mužské reprezentace. Lídrem se stal brzo. Je to hráč s obrovským potenciálem a má všechno, co má házenkář mít – dynamiku, hlavu. Aby se dostal na evropskou úroveň, potřebuje mít štěstí. Bohužel bývá častěji zraněný.
ProgramMe házenkářů |
Hned tři ze čtyř nominovaných křídel (Hrstka, Číp, Jurka) jsou ze Zubří. Máte patent na jejich výchovu?
Už před nimi jsme měli fantastická křídla, Pavla a Petra Hrachovcovi, Pavla Mičkala. V Zubří jsme nikdy neměli vysoké hráče, takže jsme útoky dohrávali do křídel, chodili do rychlých brejků, což je doména křídel.
Po minulém Euru se loučil s reprezentací Miroslav Jurka. Přesto vydržel ještě dva roky.
Mira je unikát, levák, výkonnost má, přístup také. Po krásném angažmá ve Francii postavil v Uherském Hradišti dům, s ženou se jim narodily dvě děti. Začal učit ve škole, ještě dálkově studuje. Na tréninky dojíždí a pořád si udržuje vysokou výkonnost. Hlavně v obraně je vynikající. Mira je důkazem, že když poctivě pracujete a máte sport rád, tak tohle všechno jde skloubit. Je příkladem pro další hráče, kteří se vymlouvají, že nemají čas.
Mizera s Mořkovským jsou nastupující vlnou zuberských talentů v reprezentaci. Rostou v klubu jejich následovníci?
Doufám, že se kontinuita nezastaví. Ale je to čím dál tím těžší. Děti ztrácí zájem o sport obecně, spoustu jich vzal covid. Už pro ně není hlavní jako v dobách mých vrstevníků. Když vezmu, v jakých podmínkách v Zubří trénujeme, je neuvěřitelné a na zamyšlení, že taková vesnice vyprodukuje třetinu reprezentace.
