Martin Mošovský ze Strakonic pálí na branku Jičína.

Martin Mošovský ze Strakonic pálí na branku Jičína. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Nejlepší střelec házenkářské extraligy chce zachránit Strakonice

  • 0
Po pěti letech se vrátil Martin Mošovský do extraligy házenkářů. Nejlepší střelec celé soutěže po podzimní části chce Strakonice udržet mezi českou mužskou elitou. I když ví, že Jihočechy nečeká lehké jaro.

Zhruba před rokem se zamýšlel nad tím, jestli vůbec chce ještě nejvyšší házenkářskou soutěž hrát. Hráči Strakonic vedli v polovině soutěže první ligu. A nahlas se začalo mluvit o tom, že by na nejvyšší soutěž mohli dosáhnout. A že by ji i mohli poprvé v historii hrát.

A s nimi i Martin Mošovský. Jejich kapitán a nejzkušenější hráč, který jako jeden ze dvou v týmu měl s extraligou zkušenosti. Hrával ji totiž před pěti lety v Třeboni.

„Klukům jsem k tomu řekl svoje. Ale na druhou stranu jsem jim také řekl, že rozhodnutí je na nich. A pokud ji budou chtít hrát, tak do toho s nimi půjdu,“ vypráví 32letý Martin Mošovský dnes.

Půl roku po tom, co se do extraligy vrátil. A pár dní po tom, co s týmem zakončil podzimní část ligy.

Úspěšně, nebo neúspěšně? To je otázka, která není úplně jednoznačná. „Poslední v tabulce jsme sice být nechtěli, ale na druhou stranu je soutěž hodně vyrovnaná. Tři týmy před námi mají devět bodů. A těchto sedm bodů třeba loni stačilo na desáté místo tabulky,“ přibližuje dvoumetrový pivot.

Martin Mošovský tvrdí, že našel soutěž znovu o něco rychlejší, ale také méně tvrdou, než byla v minulosti. A viditelně mu návrat svědčí.

Po podzimu totiž opanuje první příčku mezi střelci. Nasázel už 85 branek do sítě svých soupeřů. Druhý v pořadí Jozef Hanták z Brna jich zaznamenal o pět méně. A třetí Jiří Motl z Lovosic o další dvě míň. Pak už je díra větší. „Hodně se na tom podepisuje fakt, že střílím sedmimetrové hody. To pak ty góly naskakují,“ snaží se Martin Mošovský trochu snížit své zásluhy. Ale faktem je, že pro soubor trenéra Romana Marienky je klíčovým hráčem, přes kterého jde většina akcí.

„Ta konkurence u nás není tak velká. Dá se říct, že prakticky neslezu ze hřiště, a když hrajete celé zápasy, góly vám naskakují,“ vysvětluje to, proč jsou na vrcholu střelci z týmů, které hrají spíše ve spodních patrech tabulky. Protože tolik gólů nedával ani v první lize a čelo tamní tabulky střelců neopanoval.

Nicméně v tabulce je Martin Mošovský osamocený. Jeho spoluhráči zaostávají. Michal Zbíral je s šedesáti góly na jedenácté pozici, třetí pak Jakub Krejčí se 47 brankami na 22. pozici mezi střelci.

„Tohle je trochu škoda. Větší vyrovnanost kádru by se nám hodila. Abychom ty střelecké možnosti mohli rozprostřít na více hráčů,“ netají. „Škoda, že se nám zranil v závěru podzimu Tomáš Nejdl. Ten vypadal, že chytá formu. V tom zápase dal 12 branek, ale v samotném závěru si poranil kotník,“ vypíchl jeden z důvodů.

Jinak se ale podle svého kapitána strakoničtí hráči s extraligou popasovali se ctí. Vstoupili do ní s házenkáři, kteří si postup vybojovali. Tým doplnili jen o mladé dorostence z vlastních řad. „Starší hráči a ti, co byli v týmu loni, s adaptací neměli problém a myslím si, že si zvykli. Mladí na tom budou muset dál pracovat. Pro ně to byl skok,“ vypočítával Martin Mošovský.

Strakonice jsou v lize sice poslední, ale nedá se říct, že by propadly. Bylo několik zápasů, které skončily výraznějším rozdílem, ale také celá řada vyrovnaných, které se lámaly o pár branek. Všechny stále mrzí zápas s Duklou Praha, který skončil remízou a kdy mohli domácí dát gól ze sedmimetrového hodu po čase. Nepovedlo se.

„Ale naše výkony i výsledky jsou dobrým základním stavebním kamenem pro jarní část. Musíme si dát pozor, aby nám soupeři příliš neodskočili, protože do play-down si poslední čtyři týmy ponesou bodový zisk ze základní části. Pak se s nimi o záchranu popereme,“ dodává Mošovský.

I na jaře se budou moci Strakoničtí opřít o skvělé domácí publikum, které své hráče žene dopředu. A to i přesto, že se nedaří. „Jeden zápas jsme si po porážce nešli s lidmi plácnout a dostali jsme od nich za to vynadáno, že oni přece věděli, že budeme víc prohrávat,“ usmívá se Martin Mošovský. „Jedna paní nám dokonce říkala, že její syn brečel kvůli tomu, že jsme si s ním neplácli,“ přidává.

Házenkářská euforie u Otavy nepolevila ani přes porážky. Hala je neustále vyprodaná. A pokračovat to bude i v únoru. To pro házenkáře pokračuje soutěž po pauze. A do zápasů znovu povede svůj tým jako kapitán Martin Mošovský.

„Do konce roku máme v podstatě volno. V lednu na to ale vletíme a pořádně se připravíme,“ ujišťuje zkušený hráč.