Nejdéle ve své kariéře chytal za mateřský PAOK Soluň, s nímž si zachytal i v Lize mistrů. Pak se vydal dál do Evropy.
„Uvědomil jsem si, že pokud se chci posunout, musím zkusit zase něco jiného,“ líčí borec, jehož kdysi do házenkářské branky zavedl dojem, že to je snadná pozice na hřišti. „Každý v Řecku hraje fotbal a basketbal. Sportem číslo tři je volejbal. Já jsem ale v Soluni vyrostl v části města, kde je populární házená. Bylo přirozené, že jsem ji začal hrát,“ říká.
Dostal se do reprezentace, posbíral ocenění v řecké lize a opustil ji. Cesta ho zavedla na čtyři roky do Belgie, působil i v Turecku. O svém současném angažmá v Brně, které nehraje ani o přední příčky v domácí soutěži, natož aby figurovalo v evropských pohárech, má slova respektu.
„Tým pracuje na velmi profesionální bázi. Příprava tady byla jedna z nejlepších, jakou jsem kdy měl. Klub sice v poslední době nezažíval úspěchy, ale do pár let může být jedním z nejlepších ve vaší zemi,“ vypráví Gourgoumis.
Letos to pravděpodobně ještě nebude, brněnský Handball se pět kol před koncem základní části pohybuje za příčkami pro play off. A stejně tak za očekáváními zaostává i jeho slovutný řecký gólman.
„Provázejí ho výkyvy. Dvakrát už byl vyhlášen nejlepším hráčem celého extraligového kola, má zápasy, kdy branku jednoduše zavře. Umí být fantastický. A z toho má hluché zápasy,“ hodnotí zkušeného borce trenér brněnského celku Pavel Hladík.
Jedním dechem pak popíše jev, který v české házené považuje za stejně ojedinělý jako angažmá řeckého reprezentanta, na které extraliga není tak zvyklá jako na jiné cizince: Gourgoumis, pokud se mu nedaří na hřišti, věnuje v přípravě zvýšenou energii práci s českými brankáři Handballu Brno.
Momentálně je pro něho největším konkurentem v boji o místo v brance Bohumil Pšenica, s nímž trenér Hladík půjde do závěru sezony jako s jedničkou mezi tyčemi.
„Tenhle přístup v Česku neznáme,“ všímá si Hladík. „Každý si u nás hlídá to svoje a nic nepředává dál. Kostas, jakmile pochopil, že u nás přestal být jedničkou, se víc věnuje jiným, jako by nám chtěl vynahradit to, že nestojí sám v brance. To je pro nás obrovská škola. Proto absolutně nelitujeme, že jsme sem Kostase přivedli. Svým profesionalismem nás posunul dál, a věřím tomu, že také Pšenicův výkonnostní vzestup je i jeho prací,“ říká brněnský trenér.
Nejen tímto po sobě Gourgoumis v Brně zanechává stopu. Pamatovat si jih Moravy bude i proto, že se mu zde nedávno narodil syn.
Snadněji se mu díky tomu v cizí zemi, kde je navíc zima, jakou prý v životě nepamatuje, přijímá přísná karanténa.
„Přivítal bych, kdyby se dalo zajít na kávu, na jedno pivo nebo do kina. Musím se ale chovat tak, jak je potřeba, a tak dělám především dvě věci, a těmi jsou trénink a cesta do haly a zpět. Na podzim jsem ve městě potkal lidi v tričkách PAOKu, pracují tady v nějaké počítačové firmě. Povídali jsme si, pro psychiku to bylo velice povzbudivé. Ale teď to není možné,“ zalituje letmo.
Zásadněji ho ale mrzí vliv pandemie na výkony brněnského týmu. „Máme v sezoně moc pauz a prostojů. Navíc se pozdě dozvídáme, s kým vlastně za pár dní hrajeme. Je hodně obtížné najít herní rytmus. Proto jsme také nenasbírali moc bodů,“ myslí si.
